Legenda, poznámky a odkazy

... je stránka, která obsahuje upřesňující, vysvětlující a studijní informace, které píšu pro sebe - abych vše nezapomněl najednou :-),
... pokud tuto stránku hodláte používat, vězte, že červená čísla ^{(horní indexy)} v textech ostatních stránek webu "Čertovy skály Aš" směřují právě sem,
... text níže je členěn podle jednotlivých stránek webu,
... přehled všech stránek naleznete zde: MapaServeru,
... takže si k této stránce otevřete požadovanou stránku webu a můžete začít...

úvodní stránka webu - https://www.certovyskalyas.cz/

⁽¹⁾ zdroj citace: MATYÁŠEK, Jiří a SUK, Miloslav. Antropogeneze v geologii. Online. 2010., dostupné on-line
⁽²⁾ resp. jevů strukturně geologických a dynamických (sekundárních geologických struktur, vznikajících deformačními procesy na primárních strukturách)
⁽³⁾ "ašské" svory
⁽⁴⁾ tj. po dobu, se kterou je délka života člověka i doba jeho samotného vývoje jako živočišného druhu (cca 4 mil. let) neporovnatelná a zcela zanedbatelná!
⁽⁵⁾ "georanger" (geoprůvodce) - "Na rozdíl od národních parků, které disponují aparátem profesionálních strážců a průvodců, jsou georangeři dobrovolníci z řad lidí se zájmem o přírodu i historii. Jejich úkolem je pomáhat při ochraně jednotlivých lokalit, a především po nich provádět návštěvníky. A to jak ty pěší, tak cyklisty. Jednotliví georangeři se obvykle specializují na konkrétní lokality nebo oblasti. Díky tomu jsou schopni návštěvníkům poskytnout mnohem širší informace než lze získat běžnou cestou, dávat je do širších souvislostí, nebo dokonce umožnit jejich praktickou ukázku."
(zdroj citace: časopis JOURNAL, 01/2013, Česko-Bavorský GOPARK), str. 14-16, dostupné on-line)
⁽⁶⁾ obsahem webu je (mj.): geologie (geomorfologie, strukturní geologie, tektonika, petrologie, mineralogie aj.), ochrana geologických jevů, antropogeneze, geodiverzita ("geomorphosites"), edukace, edutainment, "iši-joku", biota lokality...
⁽⁷⁾ dynamické příčiny vzniku vrás jsou různé, mezi základní patří podélný ohyb a příčný střih (případně jejich kombinace); relikt vrásové struktury na Čertových skalách je vzácným strukturně-geologickým jevem (!), zejména s ohledem na stupeň jeho zachování, odhalení, možnosti studia in situ a přesného definování vzniku
⁽⁸⁾ Hájská vrchovina - viz článek "Geomorfologie Ašska"

stránka - "Jsem váš živý průvodce neživou přírodou"

⁽²⁰⁾ xxx

stránka - "Přítomný okamžik nekonečna"

⁽³⁰⁾ xxx

stránka - "Geovycházky Ašskem a stezky česko-bavorského geoparku"

⁽⁴⁰⁾ xxx

stránka - "Karty geologických jevů"

⁽⁵⁰⁾ geologický jev (nebo děj) je jakýkoliv proces, který probíhá (probíhal) na Zemi nebo uvnitř ní a který mění (měnil) její povrch nebo vnitřní strukturu; jsou to procesy, které lze pozorovat/popsat a jejich vznik/trvání/zánik zkoumat (analyzovat).

stránka - "Prezentace GeoVychzake v .pdf"

⁽¹⁰⁰⁾ xxx

stránka - "Geodiverzita"

⁽¹³⁰⁾ zákonný rámec, metodické aj. zdroje: zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí; Metodika vyhlašování přírodních rezervací a přírodních památek; SLÁBOVÁ, Markéta. Tvorba a ochrana životního prostředí. 2006. ISBN 8086708292., dostupné on-line, ... text v přípravě
⁽¹³¹⁾ vládní i nevládní neziskové organizace, občanská sdružení + neformální sdružení geoparků (pro Ašsko Národní geopark EGERIA a GEOPARK Bayern-Böhmen, více viz stránka "Geovycházky Ašskem a stezky česko-bavorského geoparku"...
⁽¹³²⁾ více o geodiverzitě / biodiverzitě a souvislotech viz: Geodiverzita, krajina a krajinná sféra, ochrana přírody...
⁽¹³³⁾ pro Ašsko: orgán ŽP ORP Aš, orgán ŽP Karlovarského kraje, Česká geologická služba a AOPK ČR...
⁽¹³⁴⁾ obec Podhradí (lokalita "Čertovy Skály Aš" leží v k. ú. obce Podhradí), na pozemcích hospodaří (ze zákona) Lesy České republiky, s. p. (LČR)...
⁽¹³⁵⁾ například i geologických jevů - viz vymezení "významných geologických jevů" určených k ochraně na lokalitě "Čertovy skály Aš"...
⁽¹³⁶⁾ provozovatelem sportovních aktivit "ferrata" jsou Ašské lesy s.r.o. - organizační jednotka "Ferrata u Aše" (potažmo Město Aš)...
⁽¹³⁷⁾ www.GeologieAsska.cz, www.GeoVychazky.cz...
⁽¹³⁸⁾ specializovaná databáze "Významných geologických lokalit v České republice", vytvářenou a spravovanou Českou geologickou službou (ČGS) a trvale doplňovanou...
⁽¹³⁹⁾ minerální pramen Dolní Paseky, Vernéřovské doly*, Lužní potok, Goethova skalka*, Ztracený rybník, U cihelny*, Bystřina-Lužní potok (*lokalita geoparku EGERIA)
⁽¹⁴⁰⁾ například metodikou "geomorphosites", viz poznámka ⁽⁵⁰⁰⁾ na stránce Destrukce geomorfologických struktur...
⁽¹⁴¹⁾ katastrální území spravovaná Městem Aš, Městem Hranice u Aše a obcemi: Hazlov, Podhradí a Krásná...
⁽¹⁴²⁾ geodiverzita:
- zahrnuje celou šíři zemských rysů, včetně geologických, geomorfologických, paleontologických, půdních, hydrologických a atmosférických prvků, systémů a procesů,
- geodiverzita = "geo" + "diverzita",
- označuje rozmanitost zemských materiálů, forem a procesů, které tvoří a formují Zemi, ať už jako celku, či určité části,
- zahrnuje nerosty, horniny, fosílie, půdu, vodu,
- zahrnuje formy, jako jsou vrásy, zlomy, povrchové tvary a jiné morfologické jevy a vztahy mezi zemskými materiály,
- zahrnuje všechny přírodní procesy, které vedou ke změnám materiálů či forem (jako jsou tektonika, sedimentační procesy, vývoj půdy apod.),
- je pestrostí podkladů, tvarů reliéfu a mikroklimaticky odlišných stanovišť a přirozeně vede k biodiverzitě jako druhové pestrosti,
- zahrnuje i atropogenní činnost člověka jako nezanedbatelné síly, srovnatelné s procesy geologickými,
- geodiverzitu je potřeba chápat nejen z okamžitého pohledu (aktuální stav "geosites", "geomorphosites" podle "lidských náhledů hodnocení a měření času") ale i z hlediska hluboké minulosti, tj. jejich vzniku a vývoje v "bezčasí" (v nekonečnu), kterým se řídí planeta Země (= můj osobní názor),
poznámka:
definice a vysvětlivky viz nově vznikající web Geodiverzita.cz
⁽¹⁴³⁾ aktuální stav geodiverzity:
- v reálné ochraně a tvorbě životního prostředí, ve výuce a ve všeobecném povědomí obyvatel ČR je problematika geodiverzity ⁽¹³²⁾ a její ochrana velkou neznámou,
- ochrana, využívání a zajištění trvale udržitelného rozvoje geodiverzity jsou stejně důležité jako obdobná činnost v oblasti biodiverzity,
- poškozování geodiverzity a zanedbávání péče o ní - jako důsledek podceňování jejího významu - znamená mnohdy nevratné škody,
- "nepéče" o geodiverzitu je popřením požadavků (daných zákony) na trvale udržitelný rozvoj společnosti a trvale udržitelný život ⁽¹³⁰⁾,
- poškozování konkrétních prvků geodiverzity (geotopů, významných geologických jevů, lokalit apod.⁽¹³⁵⁾) způsobuje nenahraditelné škody a neobnovitelný stav,
- zanedbávání péče o geodiverzitu, o její jednotlivé prvky, je nepochopením významu geodiverzity jako neobnovitelného dědictví neživé přírody,
- ochrana geodiverzity se musí stát stejně prioritní jako ochrana biodiverzity,
- zásadní úlohu v péči o geodiverzitu musí zastávat výkonné orgány státní správy na poli ochrany přírody ⁽¹³³⁾,
- neznedbatelnou úlohu v péči o geodiverzitu mají orgány samospráv se zapojením majitelů pozemků ⁽¹³⁴⁾, provozovatelů aktivit ⁽¹³⁶⁾, poučených jednotlivců a zájmových spolků a organizací, jež mohou na poli ochrany přírody efektivně působit ⁽¹³¹⁾...
⁽¹⁴⁴⁾ teorie GAIA (wikipedia, James Ephraim Lovelock)...
⁽¹⁴⁵⁾ ... v přírodním systému planety Země, na jiných planetách to může být jinak (!), neživá příroda a její "geodiverzita" existovala a formovala se již před vznikem života a biosféry, v podstatě ihned po vzniku Země jako planety (tj. před cca 4,567 mld. lety), ale (!), pokud biodiverzita existuje, zcela přirozeně geodiverzitu ovlivňuje (zejména v nejsvrchnější části zemské kůry - vytvářením půdy)...
⁽¹⁴⁶⁾ geodiverzita nepotřebuje - ke své existenci - biodiverzitu, natož člověka (!)... - poznámka: geodiverzita ostatních planet
⁽¹⁴⁷⁾ VUKOZ.MAPS.ARCGIS.COM, "GEO/BIODIVERZITA v krajině", tacr geobio - Geodiverzita-Mapa pestrosti abiotických poměrů - heterogenita reliéfu, heterogenita klimatu a pestrost substrátu, viz připojené skeny map:

  

  



⁽¹⁴⁸⁾ "geotop" - text v přípravě, viz též ⁽¹⁵³⁾
poznámka:
1. Geotop je geologická jednotka, která může být zároveň i významnou lokalitou z hlediska vědy, geoturistiky nebo vzdělávání. Jedná se o přírodní útvar neživého prostředí (horniny, minerály, půdy, geologické procesy) s určitými charakteristikami, jako jsou geologický podklad, geologické jevy (např. jeskyně, skalní výchozy) a vzácné nerosty či fosilie. 
Podrobná definice a charakteristiky
Geologická jednotka: Geotop je základní jednotkou geologické jednotky. Může být zároveň i biotopem, tedy může být osídlen organismy.
Neživé prostředí: Soubor přímo působících složek neživého prostředí, jako je podnebí, nadmořská výška, orientace ke světovým stranám, tvar terénu, sklonitost a geologický podklad.
Vědecký a vzdělávací význam: Jsou to lokality s vysokým geologickým, vědeckým, vzdělávacím a geoturistickým významem.
Příklady: Mezi příklady geotopů patří jeskyně, vulkanické krátery, bludné balvany nebo skalní výchozy.
Geoparky: V České republice se na zpřístupňování a popularizaci geotopů podílejí národní geoparky. 
(zdrojAI)
2. Geotop je vědecky i geoturisticky výjimečná lokalita, kde lze pozorovat unikátní geovědní jevy.
• Geotop je často i biotopem, tj. lokalitou, která je osídlena mnoha živými organismy.
• Geotop je tedy součástí přírodního bohatství.
Na území Geoparku Železné hory se nachází více než sto významných geotopů. Ty lze rozdělit do pěti kategorií podle jejich geovědní příslušnosti. Tyto kategorie se zároveň zobrazují v logu geoparku v podobě pěti desek, které dohromady skládají obraz Železných hor.
(archivní web geoparku)
http://www.geoparkzh.cz/cs/geopark/nejvyznamnejsi-geotopy/
3. Geotop = geoturisticky významná lokalita (v geoparku)
https://www.geoparkzh.cz/cs/
⁽¹⁴⁹⁾ "geosites" - text v přípravě...
poznámka:
Geosites (= anglický termín pro geologické lokality) jsou definovány dle Goudie (2004) jako „geologické objekty, které získaly vědecký význam, kulturní, historický,
estetický, sociální nebo ekonomický v závislosti na tom, jak byly vnímány a využívány člověkem“. Jako geosites jsou označovány ty lokality, které jsou pasivní. Tyto lokality
uchovávají procesy, které probíhaly v minulosti historie Země a umožňují nám tak jejich lepší pochopení. Nelze na nich pozorovat aktuálně žádné změny, protože jejich aktivita pominula a slouží pouze k výzkumu (Kubalíková, 2012). Je možné je dělit do několika podskupin, např. podle vědeckého hlediska na paleontologické, sedimentologické, hydrogeologické a také strukturní (Reynard, 2009). Mohou to být i samostatné objekty, např. lávové proudy či prameny nebo říční systémy (Goudie, 2004) (zdroj: SKÁCELOVÁ, Simona. (2019): Hodnocení geologických lokalit ve vztahu k managementu dědictví neživé přírody. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2019, dostupné on-line)...
⁽¹⁵⁰⁾ "geomorphosites" - text v přípravě...
poznámka:
Geomorphosites (= anglický termín pro geomorfologické lokality) lze stručně definovat jako „geomorfologické místo na Zemi“ (Pereira, 2007), které „v užším pojetí
umožňuje získat informace o historii Země“ (Reynard, 2009). „Je to lokalita, která získala specifickou hodnotu v závislosti na člověku a tím, jak ji člověk vnímá a užívá“ (Pereira, 2007). Je charakterizován určitým typem geosites, což jsou hodnotné části geosféry. Termín geomorphosites se používá i k pojmenování geomorfologického dědictví (Reynard, 2009). (zdroj: SKÁCELOVÁ, Simona. (2019): Hodnocení geologických lokalit ve vztahu k managementu dědictví neživé přírody. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2019, dostupné on-line)...
⁽¹⁵¹⁾ zdroj: KUBALÍKOVÁ, Lucie. (2012): Koncepce geomorphosites v kontextu ochrany neživé přírody. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2012, 100 s. ISBN 978-807-3729-325; Skácelová - dostupné on-line...
⁽¹⁵²⁾ včetně:
- propagace geodiverzity a jejího významu v urbánním prostoru ("intravilánu") města Aš s konkrétními (realizovatelnými) návrhy na racionální a udržitelné využívání geodiverzity urbánního prostoru pro turistické, rekreační a vzdělávací účely, tj. zejména:
- vytvoření edukačních programů pro školy i veřejnost (geovycházky, přednášky, workshopy a speciální edukčaní program pro ZŠ a SŠ),
- realizace podkladů pro propagační materiály města Aš ("Aš za kameny Ašska" (pojednání o geologii, horninách a unikátních minerálech Ašska), "Aš k Čertovým skalám" (pojednání o geomorfologickém fenoménu "Čertovy skály"), "Aš za prameny a horizontálními studnami Ašska" (pojednání o dvou našich minerálních pramen v souvislostech a fenoménu Ašska a okolí = unikátním způsobu jímání mělkých podzemních vod prostřednictvím horizontálních "vodních" štol),
- tvorbu audiovizuálních výstupů pro weby a sociální sítě,
- návrh a realizace "městské geoturistické stezky" (značeného okruhu městem) navázané na Ašskou geologickou zahradu ("AGZ", v zahradách muzea), Ašskou geologickou expozici ("AGE", pod vrchem Háj) a Ašský menhirový kruh smíření ("MKSA", pod vrchem Háj) jako hmatatelných produktů pro prezentaci přírodního a kulturního dědictví města Aš s navázáním na významné geologické lokality ("geosites") a geomorfologické lokality ("geomorphosites") v ašském extravilánu...
⁽¹⁵³⁾ prvek geodiverzity = text v přípravě (přírodní/antropogenní, povrchový, objemový, plošný, hlubinný, strukturní, kombinovaný...)
poznámka:
v literatuře je používán termín "plošné prvky geodiverzity", též "plošné strukturní prvky" - chápané jako "lokality", tj. území vymezené výskytem geologického/geomorfologického jevu (jevů, struktur apod.), plošný prvek lze považovat "geotop" (viz ⁽¹⁴⁸⁾)  (text v přípravě)...
⁽¹⁵⁴⁾ zjednodušená definice; geodiverzita je "rozmanitost neživé přírody" podobně jako biodiverzita je "rozmanitostí přírody živé"; šířeji viz ⁽¹⁴²⁾,
⁽¹⁵⁵⁾ 2. ročník úspěšné vícedenní akce "vystoupej s námi "Aš na zdravý festival 2025", kdy byla realizována geovycházka "Za prameny Ašska"; v roce 2026, v rámci 2. ročníku stejného festivalu připravuji geovycházku "Od pramene k prameni" (realizace 4.4.2026)...
⁽¹⁵⁶⁾ jako v případě geologických jevů na Čertových skalách, kde jsou tyto ovlivňovány zbytnou potřebou člověka, tj. sportovními aktivitami ve formě lezení po předem vybudovaných jištěných trasách ferrat,
⁽¹⁵⁷⁾ aktivní vývoj = text v přípravě
⁽¹⁵⁸⁾ pasivní vývoj = text v přípravě
⁽¹⁵⁹⁾ metodiky hodnocení - "Geomorphosites"
"Pojem tzv. Geomorphosites poprvé uvedl Panizza (2001). S pomocí IAG (International Associtation of Geomorphologist) tedy Mezinárodní asociací geomorfologů vzniklo v roce 2001 na 5. Mezinárodní konferenci v Tokiu seskupení odborníků „Geomorphosites“. Tato skupina se zabývá rozvojem metodik hodnocení, zdůrazňuje interdisciplinaritu výzkumu (spolupráce s biology, historiky, odborníky z oblasti turismu...), klade důraz na vzdělání (např. kurzy týkající se geomorphosites na univerzitách atd.) a v poslední době zkoumá i integraci problematiky geomorphosites s managementem životního prostředí."
"Koncepce geomoprhosites je v součastnosti nejvíce podporována především v zemích jižní a západní Evropy. Obsahuje metodu inventarizace a identifikace a také jejich hodnocení jednotlivých geomorfologických lokalit a následnou syntézu zkoumajících dat. Všeobecně je pojem geomorphosites vymezený jako geologicky významná lokalita. Ve smyslu hodnocení se může jednat jak o celé lokality, tak o jednotlivé geologické nebo geomorfologické prvky, kterou jsou pochopeny jako hodnotné z hlediska přírodovědného, historického, kulturního apod. V širší definici můžeme vymezit geomorphosites jako typ geosite („geoplocha“, které jsou definovány jako část geosféry, která reprezentuje a má specifický význam pro pochopení historie Země). Tyto lokality jsou prostorově vymezené a můžeme je rovnou odlišit od zbytku okolí z hlediska vědeckého. Dílčí plochy můžeme odlišovat na základě různého vědeckého potenciálu – strukturální, paleontologické, hydrologické, sedimentologické a geomorfologické neboli právě geomorphosites. Tento pojem můžeme definovat dvěma způsoby, a to na základě omezující (restriktivní) definice, která nám říká, že geomorphosites jsou lokality, které vedou svou hodnotou ke znalostem o historii Země. Druhá definice za geomorphosites považuje všechny typy reliéfu, ke kterému můžeme určitou hodnotu připsat, a který zároveň nabyl určitou hodnotu díky tomu, jak byl využíván člověkem. K tomu došlo většinou po rozvoji geoturismu, kdy pouze vědecký přístup byl zjevně nedostačující a hodnocení se tak rozšířilo a stalo v určitých ohledech komplexnější.(Panniza 2001, Panizza, Reynard 2005, Peštová 215)."
(Kolčavová, 2016)
⁽¹⁶⁰⁾ "udržitelné využití geodiverzity" = text v přípravě
⁽¹⁶¹⁾ "trvalý rozvoj geodiverzity" = text v přípravě
⁽¹⁶²⁾ "ochrana geodiverzity" = text v přípravě
⁽¹⁶³⁾ aktuální seznam jevů: "Fotodokumentace geologických jevů - Čertovy skály" a "Fotodokumentace geologických jevů - okolí Čertových skal"...
⁽¹⁶⁴⁾ geodiverzita jako celek, geodiverzita - její jednodlivé prvky - text v přípravě
⁽¹⁶⁵⁾ viz stránka "Destrukce geomorfologických struktur"...
⁽¹⁶⁶⁾ geodiverzita jako dědictví neživé přírody je hmatatelná, přičemž hmatatelnost tkví v její hmotné podobě, která je tvořena rozmanitými geologickými jevy, přírodními procesy, materiály a vztahy mezi nimi...
⁽¹⁶⁷⁾ geodiverzita jako dědictví neživé přírody je pozorovatelná, přičemž pozorovatelnost tkví v možnosti jí vidět, zkoumat, popisovat, zaznamenávat ⁽¹⁶⁹⁾ probíhající jevy a jejich stav...
⁽¹⁶⁸⁾ identifikace (nalézání, definice) a popis geodiverzity - text v přípravě
⁽¹⁶⁹⁾ pouhým okem, audiovizuálně, fotogrammetricky (3D) aj. způsoby
⁽¹⁷⁰⁾ vnitřní a vnější geologické síly, materiály a vztahy mezi nimi - text v přípravě (poznámka: prostředí - jednotlivé "sféry" = zemská kůra (litosféra) + "pedosféra", hydrosféra, atmosféra...)), tj. krajinné sféry (mimo biosféru) atd., materiály jsou poplatné příslušné sféře a vztahy mezi nimi tím jak spolu hraničí či se prolínají; pedosféra je interakční vrstvou, na které je závislá většina suchozemské biosféry...)
^(x) "geoplocha" = text v přípravě

stránka - "Fotodokumentace geologických jevů - okolí Čertových skal"

⁽²⁰⁰⁾ litologie - 
⁽²⁰¹⁾ slídy - 
⁽²⁰²⁾ xxx - 
⁽²⁰³⁾ vnější (exogenní) geologické síly zemský povrch rozrušují (erodují), tvarují a zarovnávají - v terénu ve výsledku zmenšují výškové rozdíly; patří mezi ně: činnost vody, mrazu, větru, působení změn teplot, gravitace a různé fyzikálně-chemické procesy rozrušující horniny a zemský povrch jako takový,
⁽²⁰⁴⁾ vnitřní (endogenní) geologické síly působí skrytě (globální tektonika litosférických desek a s ní související jevy - vznik zlomů) a občas se projeví krátkými "eventy", které člověk zaznamená (zemětřesení, výbuchy sopek apod.),
⁽²⁰⁵⁾ tzv. "mrazový srub" - geomorfologický tvar o velikosti "mezoforma" (dle Smolová, UPOL, dostupné on-line), text v přípravě "Mrazový srub je skalní stupeň vzniklý ve svahu mrazovým zvětráváním a následným odnosem. Je součástí kryoplanační terasy, kde kromě skalního výchozu (mrazového srubu) je výrazně odlišena mírně skloněná plošina (kryoplanační), často překrytá sutí. Stěny mrazových srubů jsou v závislosti na struktuře horniny (zejména puklinách a vrstevních plochách) svislé nebo téměř svislé, případně převislé. Vznik mrazových srubů souvisí s vývojem kryoplanační terasy. Byl vyvolán intenzivním mrazovým zvětráváním, jehož největší intenzita byla v chladných obdobích pleistocénních glaciálů. Významným faktorem mrazového zvětrávání je srážková nebo tavná voda, která vniká do puklin nebo mezivrstevních spár. Při přechodu do pevného skupenství se zvětšuje její objem (až o 9 %) a led působí na stěny puklin, které rozšiřuje. Dochází tak k mrazovému tříštění (kongelifrakci a gelivaci) spojenému se vznikem příkrých skalních stěn (mrazových srubů) s úpatní hranáčovou sutí." (zdroj: Lexikon tvarů reliéfu ˇCeské republiky, dostupné on-line)
⁽²⁰⁶⁾ vnější a vnitřní geologické síly jsou jako jing a jang , působí proti sobě a zároveň se doplňují :-), přesně podle "Vše co právě vzniká nebo zaniká má v sobě zároveň část budoucího Zániku i budoucího Vzniku!"; více na webu GeologieAsska.cz, stránce "Geomorfologie Ašska",
⁽²⁰⁷⁾ původně rovné zavřené (tlakové) střižné/smykové pukliny,
⁽²⁰⁸⁾ hlavní směry zlomů v Českém masivu jsou SZ-JV a SV-JZ; průběh zlomů na Ašsku (více v článku "Ašský zlom, tektonika a neotektonika"),
⁽²⁰⁹⁾ zobrazení selského lomu a zlomu v geologické mapě (geocr50+dmr5g) a (geocr25+dmr5g):

   

   
⁽²¹⁰⁾ systém puklin pravděpodobně vzniklý po odlehčení skalního masivu (jeho relativní "vyzvednutí/exhumace", jako důsledek eroze nadloží), kdy vznikají "exfoliační pukliny" podle existujících rovinných struktur, zde tedy podle ploch metamorfní břidličnatosti; pukliny jsou svrchu skály rošiřovány působením vnějších geologických sil...
⁽²¹¹⁾ "selský lom" = obvykle příležitostná těžba kamene (apod.) menšího rozsahu, pro potřeby blízkého okolí a majitele pozemků
⁽²¹²⁾ xxx (detail zlomové plochy)
⁽²¹³⁾ "metamorfní břidličnatost" (foliace) - tvoří "oslabené" plochy, podle kterých dochází k větrání horniny
⁽²¹⁴⁾ zrněnka - 
⁽²¹⁵⁾ obvykle je ve skále "puklina" nebo "soustava puklin", jež umožňuje - za vhodných podmínek - mechanický rozpad skály na různě velké části/bloky; svislé nebo velmi strmé pukliny jsou nejlepším místem, kudy do skalního masivu proniká dešťová voda; běžná puklina bývá většinou "uzavřená" (velmi těsná), voda a led ji dokáží postupně rozšířit v prasklinu (rozevřenou puklinu) až trhlinu (velmi rozevřenou puklinu),
⁽²¹⁶⁾ tzv. ploužením, kdy pohyb  je opravdu neznatelný a může trvat tisíce a statisíce let,
⁽²¹⁷⁾ krátký event - jednorázová rychlá událost,
⁽²¹⁸⁾ v zimě se uplatňují "regelační procesy" - opakované mrznutí vody v led a jeho působení tlakovými silami...
⁽²¹⁹⁾ (?) hiát  či  diskordance v protolitu?, vyznělé pukliny?, reliktní struktura?); ...zkoumám...
⁽²²⁰⁾ povrch je erodován v celé ploše zhruba stejně (plocha jako celek je i při pokročilé erozi a hlubokém reliéfu "rovná"), místně je zvětralá do hloubky - podle složení svoru; řada prohlubní zřejmě obsahovaly sekreční křemen; v horní části obrázku je struktura (tenké pásky křemene proložené slídou) velmi podobná struktuře horniny v místě skalního okna; nejintenzivnější eroze je patrná ve směru ploch metamorfní břidličnatosti a nejhlubší podél puklin, které ji přetínají,
⁽²²¹⁾ důlky se jeví při šikmém osvětlení sluncem jako černé, že šlo o granát dovozuji z hranatých tvarů důlků, jejich četnost není na všech místech plochy stejná; granát je bežným nerostem metamorfovaných hornin "středního stupně regionální metamorfózy", kam svory náleží,
⁽²²²⁾ granát - nečastěji hnědý železnatý almandin (Fe₃Al₂(SiO₄)₃, jehož jméno se vztahuje k lokalitě a starověké brusírně drahokamů Alabanda v Turecku, kde tento minerál nejen těžili, ale i zpracovávali, pojmenování ustanovil roku 1546 Georgius Agricola; fyzikální vlastnosti: tvrdost 7 až 7,5, krystaly dokonale vyvinuté, hustota 4,313 g/cm³, štěpnost chybí, lom lasturnatý; optické vlastnosti: barva od tmavě fialově hnědočervené až po sytě červenou; lesk skelný, průhlednost: průhledný, průsvitný, vryp bílý; chemické vlastnosti: složení: Fe 33,66 %, Al 10,84 %, Si 16,93 %, O 38,57 %, s příměsí manganu a hořčíku; je rozpustný v HF, není radioaktivní (více o granátech),
⁽²²³⁾ detail eroze -
⁽²²⁴⁾ puklinatost svorů -
⁽²²⁵⁾ "pseudo lavicovatá odlučnost -
⁽²²⁶⁾ detail vzhledu svorů - 
⁽²²⁷⁾ dolováni -
⁽²²⁸⁾ slídy -

stránka - "Edutaiment - geologie" (stránka produktů - geovycházky)

⁽³⁰⁰⁾ xxx

stránka - "Jak se vybavit na vycházku"

⁽³⁵⁰⁾ xxx

stránka - "Kdo jsem"

⁽³⁶⁰⁾ "georanger" ("geoprůvodce") - "Na rozdíl od národních parků, které disponují aparátem profesionálních strážců a průvodců, jsou georangeři dobrovolníci z řad lidí se zájmem o přírodu i historii. Jejich úkolem je pomáhat při ochraně jednotlivých lokalit, a především po nich provádět návštěvníky. A to jak ty pěší, tak cyklisty. Jednotliví georangeři se obvykle specializují na konkrétní lokality nebo oblasti. Díky tomu jsou schopni návštěvníkům poskytnout mnohem širší informace než lze získat běžnou cestou, dávat je do širších souvislostí, nebo dokonce umožnit jejich praktickou ukázku."
(zdroj citace: časopis JOURNAL, 01/2013, Česko-Bavorský GOPARK), str. 14-16, dostupné on-line)
⁽³⁶¹⁾ prezentace GeoVycházek (v .pdf) a celkového projektu:
A. systematický geologický průzkumu terénu Ašska a okolí (s tvorbou geologické mapy 1:10 000)
B. edukační a průvodcovská činnost v oblasti neživé přírody v souvislostech (nejen Ašska a okolí)
C. zkoumání geodiverzity Ašska a okolí se zaměřením na unikátní lokalitu "Čertovy skály" a její hodnocení ("geosites/geomorphosites")
s povinností dosáhnout maximální ochrany geodiverzity Ašska, zejména její unikátní lokality "Čertovy skály", jako nejvzácnějšího svědka přírodního dědictví ašské neživé přírody ⁽³⁶²⁾
D. vydání faksimile dosud jediné knihy o geologii Ašska prof. Emila Mottla ("Geologie des Ascher Bezirkes", 1932) s rozsáhlým komentářem, obrazovými materiály, mapami a dodatkem o stavu a poznatcích geologického zkoumání na Ašsku ke stému výročí vydání, tj. v roce 2032
E. příprava edukačních programů pro školy i veřejnost (geovycházky, přednášky, workshopy a speciální edukační program pro ZŠ a SŠ), ve spolupráci s Muzeem Aš
F. příprava podkladů pro propagační materiály města Aš ("Aš za kameny Ašska" (pojednání o geologii, horninách a unikátních minerálech Ašska), "Aš k Čertovým skalám" (pojednání o geomorfologickém fenoménu "Čertovy skály"), "Aš za prameny a horizontálními studnami Ašska" (pojednání o dvou našich minerálních pramen v souvislostech a fenoménu Ašska a okolí = unikátním způsobu jímání mělkých podzemních vod prostřednictvím horizontálních "vodních" štol)
G. návrh a realizace "městské geoturistické stezky" (značeného okruhu městem) navázané na Ašskou geologickou zahradu ("AGZ", v zahradách muzea), Ašskou geologickou expozici ("AGE", pod vrchem Háj) a Ašský menhirový kruh smíření ("MKSA", pod vrchem Háj) jako hmatatelných produktů pro prezentaci přírodního a kulturního dědictví města Aš s navázáním na významné geologické lokality ("geosites") a geomorfologické lokality ("geomorphosites") v ašském extravilánu
H. spolupodílení se na 2. ročníku úspěšné vícedenní akce "vystoupej s námi "Aš na zdravý festival 2025", kdy byla realizována geovycházka "Za prameny Ašska"; (v roce 2026, v rámci 2. ročníku stejného festivalu připravuji geovycházku "Od pramene k prameni", realizace 4.4.2026)
CH. příprava realizace  Ašské geologické zahrady ("AGZ", v prostorách zahrad Muzea Aš), ve spolupráci s Muzeem Aš
I. příprava realizace  Ašské geologické expozice ("AGE", pod vrchem Háj) ve spolupráci s Městem Aš
J. spolupodílení se na akcích Města Aš (například realizace Ašského menhirového kruhu smíření ("MKSA", pod vrchem Háj)
⁽³⁶²⁾ viz GeologieAsska.cz, GeoVychazky.cz, CertovySkalyAs.cz, Ašská čajová pohoda
⁽³⁶³⁾ stav k 2.1.2026, články můžete zdarma číst v cajové školce
⁽³⁶⁴⁾ ... "čajové" jsou známé, "ostatní" zatím tajné :-)

stránka - "Historie lokality Čertovy skály"

⁽⁴⁰⁰⁾ "...antropogenní procesy se neřídí přírodními zákony a často směřují spíše k jejich narušení, dosahují intenzity přírodních, ale jsou mnohem rychlejší a drastičtější, např. antropogenní eroze a denudace je až tisíckrát rychlejší, stejně jako antropogenní pohyby a transport horninového prostředí..."
(zdroj citace: Doc. RNDr. Jiří Matyášek, CSc. Prof. RNDr. Miloš Suk, DrSc.: Antropogeneze v geologii, dostupné on-line),
⁽⁴⁰¹⁾ ... též: "Čertovy kameny", Čertovy skály Aš", "Ferrata Čertovy skály" a "Ferrata u Aše"...

stránka - "Destrukce geomorfologických struktur"

⁽⁵⁰⁰⁾ metodiky hodnocení - "Geomorphosites"
"Pojem tzv. Geomorphosites poprvé uvedl Panizza (2001). S pomocí IAG (International Associtation of Geomorphologist) tedy Mezinárodní asociací geomorfologů vzniklo v roce 2001 na 5. Mezinárodní konferenci v Tokiu seskupení odborníků „Geomorphosites“. Tato skupina se zabývá rozvojem metodik hodnocení, zdůrazňuje interdisciplinaritu výzkumu (spolupráce s biology, historiky, odborníky z oblasti turismu...), klade důraz na vzdělání (např. kurzy týkající se geomorphosites na univerzitách atd.) a v poslední době zkoumá i integraci problematiky geomorphosites s managementem životního prostředí."
"Koncepce geomoprhosites je v součastnosti nejvíce podporována především v zemích jižní a západní Evropy. Obsahuje metodu inventarizace a identifikace a také jejich hodnocení jednotlivých geomorfologických lokalit a následnou syntézu zkoumajících dat. Všeobecně je pojem geomorphosites vymezený jako geologicky významná lokalita. Ve smyslu hodnocení se může jednat jak o celé lokality, tak o jednotlivé geologické nebo geomorfologické prvky, kterou jsou pochopeny jako hodnotné z hlediska přírodovědného, historického, kulturního apod. V širší definici můžeme vymezit geomorphosites jako typ geosite („geoplocha“, které jsou definovány jako část geosféry, která reprezentuje a má specifický význam pro pochopení historie Země). Tyto lokality jsou prostorově vymezené a můžeme je rovnou odlišit od zbytku okolí z hlediska vědeckého. Dílčí plochy můžeme odlišovat na základě různého vědeckého potenciálu – strukturální, paleontologické, hydrologické, sedimentologické a geomorfologické neboli právě geomorphosites. Tento pojem můžeme definovat dvěma způsoby, a to na základě omezující (restriktivní) definice, která nám říká, že geomorphosites jsou lokality, které vedou svou hodnotou ke znalostem o historii Země. Druhá definice za geomorphosites považuje všechny typy reliéfu, ke kterému můžeme určitou hodnotu připsat, a který zároveň nabyl určitou hodnotu díky tomu, jak byl využíván člověkem. K tomu došlo většinou po rozvoji geoturismu, kdy pouze vědecký přístup byl zjevně nedostačující a hodnocení se tak rozšířilo a stalo v určitých ohledech komplexnější.(Panniza 2001, Panizza, Reynard 2005, Peštová 215)."
(Kolčavová, 2016)
⁽⁵⁰¹⁾ jeho kompetence v odolnosti (vůči působení vnějších vlivů)
⁽⁵⁰²⁾ geomorfologické procesy - xxx ... (poznámka člověk nebyl, před svým vznikem jejich součástí, dnes je člověk "antropogenní geologickou silou", například na planetě Zemi, za jediný rok, přemístí více materiálu, než všechny řeky světa
⁽⁵⁰³⁾ geotopy - „geosites“ / „geomorphosites“ - xxx
⁽⁵⁰⁴⁾ geomorfologické a geologické procesy - xxx
⁽⁵⁰⁵⁾ geomorfologické struktury (jevy) = "podkategorie" struktur (a jevů) geologických (pozn. geomorfologické struktury středních a malých forem, jevy z oblasti strukturní geologie)
⁽⁵⁰⁶⁾ ústní sdělení RNDr. Petra Rojíka, PhD. (dle znalostí v 10/2025)
⁽⁵⁰⁷⁾ antropogenní činnost člověka / antropogenní vlivy / antropogenní geologie / geologická antropogeneze:
"Aktivity člověka se staly jedním z nejvýznamnějších geologických činitelů a v dnešní době všestranně ovlivňují příští vývoj Země. Geologická antropogeneze se tak stává jedním z nejdůležitějších aspektů geologických věd." (zdroj: Doc. RNDr. Jiří Matyášek, CSc., Prof. RNDr. Miloš Suk, DrSc., ANTROPOGENEZE V GEOLOGII, Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra biologie, Přírodovědecká fakulta, Ústav geologických věd, dostupné on-line)
Lze říci, že všechny procesy na Zemi, týkající se přímo naší planety, lze rozdělit na "geogenní" a "antropogenní":
geogenní procesy nejsou v moci člověka a ačkoliv je může (pozitivně i negativně) ovlivňovat, jsou to pořád zákonité procesy neživé přírody na člověku nezávislé,
antropogenní procesy jsou všechny činnosti člověka, kterými člověk neživou přírodu, klima a procesy geogenní ovlivňuje a mění (antropogenní procesy neexistovaly, pokud neexistoval člověk),
⁽⁵⁰⁸⁾ zvětrávání (eroze) = 
⁽⁵⁰⁹⁾ transport = 
⁽⁵¹⁰⁾ hromadění (ukládání) =

stránka - "Fotodokumentace geologických jevů - Čertovy skály"

POZNÁMKY (viz též karta geologického jevu - "tor")
⁽⁶⁰⁰⁾ paleozoikum ("prvohory") se dělí na 6 útvarů, z nichž kambrium, ordovik, silur a devon jsou označovány jako starší (spodní) paleozoikum; zbylé dva útvary karbon a perm jako mladší (svrchní) paleozoikum; spodní paleozoikum započalo téměř na všech kontinentech postupnou mořskou transgresí (mořská záplava) v nízko ležících pobřežních oblastech; konec paleozoika se vyznačuje celosvětovým ústupem moře; paleozoikum trvalo cca 289 mil. let... a předcházelo mu proterozoikum ("starohory"), jehož svrchní část se označuje neoproterozoikum (asi 1 000 – 542 mil. let),
⁽⁶⁰¹⁾ ve starší literatuře označovanou jako "kamýk" a také jménem "tvrdoš; "tor" má obvykle výšku vyšší než je rozměr (průměrná délka) v ploše, kterou zaujímá,
⁽⁶⁰²⁾ mořské klastické (úlomkovité) sedimenty různé zrnitosti a zpevnění - zejména nejjemnější frakce, tzv. pelity (jíly, jílovce až jílovité břidlice), možná i aleurity (prachovce) a občas nějaké psamity (pískovce),
⁽⁶⁰³⁾ ze kterých svory vznikly při variské orogenezi před cca 330 mil. lety,
⁽⁶⁰⁴⁾ zřejmě polyfázovým deformacím duktilním (tj. plastickým, bez přerušení soudržnosti horniny) a křehkým (porušením horniny bez výrazné plastické deformace), a jejich kombinacím,
⁽⁶⁰⁵⁾ kompetentností horniny se míní její schopnost se ohýbat, přetrhnout a praskat v jinak plastickém prostředí (jde o relativní vlastnost),

  

⁽⁶⁰⁶⁾ mrazové procesy zvětrávání - regelace - je důležitý kryopedologický pochod, jež se uplatňuje při mrazovém zvětrávání; puklinový i kapilární led v hornině střídavě taje i mrzne, mění svůj objem = vytváří tlak a hornina se tak mechanicky rozpadá; regelace významně ovlivňuje vývoj půd, kdy vznikají (například) tzv. polygonální půdy či ledové klíny; led má o 9 % větší objem než voda (zdroj: Geologie 2 (textová část prezentace) KGE/GZP 2 resp. GEOL 2 Prof. RNDr. Jan Zapletal, CSc Katedra geologie PřF UP Olomouc),
⁽⁶⁰⁷⁾ mrazové zvětrávání - mechanické působení puklinového i kapilárního ledu v horninách - opakované tání a mrznutí (regelace) vedou k mechanickému rozpadu hornin (moře kamenné) a také významně ovlivňují vývoj půd - vznikají např. viz polygonální půdy, viz ledové klíny atd. (zdroj: Prof. Jan Petránek, Geologická evcyklopedie on-line),
⁽⁶⁰⁸⁾ poznámky k průměrným teplotám, srážkám, větrnosti a vlhkosti na Ašsku
průměrná teplota v glaciálech kolem 0 °C, v interglaciálech 10-15 °C s vyšší vlhkostí než dnes, kdy je průměrná teplota v na Ašsku 4-5 °C (ve vegetačním období pak 8-10 °C)
(zdroj: Škvor, 1973, str. 7)
Území Ašska má chladné vlhké oceánické klima, náležející do chladnějších regionů mírně teplé oblasti a chladné oblasti. V místním klimatu se často uplatňují teplotní inverze a vytváření jezer chladného vzduchu v údolích, což se nepříznivě projevuje v přízemním znečištění ovzduší, jehož zdroji jsou převážně domácí topeniště, spalující fosilní paliva.
Některé klíčové klimatické charakteristiky Ašska:
Průměrná teplota: v letních měsících se pohybuje kolem 18-20°C, zatímco v zimních měsících je okolo 0-2°C
Roční srážky: se pohybují kolem 600-700 mm, což je méně než průměr pro celou Českou republiku
Větrnost: oblast je občas vystavena větrným cyklům, především z východu a severu
Vlhkost: vlhkost je obvykle nižší než v jiných částech ČR, což má vliv na vegetaci a zemědělství
(zdroj: ÚAP ORP Aš, úplná aktualizace č.6, 31. 12. 2024, upraveno ZN)
rok 2023 - průměrná roční teplota 8,43 °C, průměrná teplota v zimě 3,29 °C a v létě 13,53 °C
(zdroj: meteorologická stanice společnosti Ašské služby, která data o počasí v Aši schraňuje už od roku 2007)
⁽⁶⁰⁹⁾ mezi vnější geologické síly počítáme - činnost vody, mrazu, větru, působení změn teplot, gravitaci a různé fyzikálně-chemické procesy související s vegetací, půdním krytem a ovzduším; jsou to geologické síly, které působí na povrch terénu nepřetržitě, některé víc a druhé méně intenzivně, výsledkem je stav, který pozorujeme a který není konečný; činností člověka lze působení některých geologických sil ovlivnit - urychlit jejich destrukční sílu
⁽⁶¹⁰⁾ text v přípravě "Tory jsou izolované skalní útvary, které vznikly na vrcholcích, někde i na úbočích hor mrazovou modelací původně pevné horniny. Pukliny v hornině jsou rozšiřovány a ohlazovány střídáním teplot, střídavým mrznutím a táním ledu v nich i působením deště. Okolí hlavních vrcholů bývá obvykle modelováno kryoplanací, což je mrazový proces, který vede v důsledku k vytvoření terasovitého uspořádání, kdy často hlavní vrchol kryoplanaci nepodlehne a zůstane jako izolovaná skála, zbytek původně daleko rozsáhlejšího skalního uskupení. Jindy se skály v důsledku působení mrazu rozpadnou na bloky a pokryjí okolí jako balvanové pole." (zdroj: egeon.cz, dosupné on-line)
"Tor je izolovaná skála vyčnívající výrazně na všech stranách nad okolní terén. Plošně je obvykle méně rozsáhlá a její výška většinou převažuje nad rozlohou, čímž se liší od skalní hradby. Za tory jsou označovány relikty původní úrovně sečného povrchu a jejich vznik je nejčastěji vysvětlován dvěma fázemi procesů zvětrávání a odnosu hornin. Dvoufázová geneze se skládá z první etapy (na území ČR neogén), kdy vlivem intenzivního chemického zvětrávání dojde ke značnému rozrušení povrchu a vzniku zvětralin překrývajících odolná jádra horniny. Ve druhé fázi (na našem území konec třetihor a počátek čtvrtohor) následně dochází k odnosu zvětralin a odkrytí oblých skalních výchozů." (zdroj: Lexikon tvarů reliéfu České republiky, dostupné on-line),
⁽⁶¹¹⁾ prakticky lze podle profilu půdního krytu u skalního bloku a pod ním určit, kdy se pravděpodobně zřítil,
⁽⁶¹²⁾ z hlediska zkoumání minerálního složení horniny je důležitý tzv. "petrografický řez" (ve vztahu k elipsoidu deformace to je plocha S₂, resp. "yz", tj. plocha procházející napříč lineací a kolmo k foliaci), kdy je vidět nejvíc minerálů,
⁽⁶¹³⁾ někdy též "krystalizační břidličnatostí", případně "metamorfní vrstevnatostí" či "plochami odlučnosti nebo břidličnatosti", odborně pak: "foliace", "plochy foliace", "foliační plochy" nebo "s-plochy", jež vznikají při přeměně horniny (všeobecně pak plochy S1, které vznikající při regionální metamorfóze),
⁽⁶¹⁴⁾ jinak též "prvků struktury" - vzájemných vztahů součástí horniny, podmíněných jejich velikostí a tvarem (běžně tzv. "struktura horniny"),
⁽⁶¹⁵⁾ minerály charakteristické pro metamorfózu středního stupně,
⁽⁶¹⁶⁾ do 10 % ze světlých minerálů (tj. celkového množství křemene a muskovitu),
⁽⁶¹⁷⁾ do vrásek o milimetrových amplitudách - vzorek vlevo,
⁽⁶¹⁸⁾ ve formě lupínků (plochých krystalů) světlé slídy muskovitu a její drobnozrnné formy sericitu - vzorek vpravo,
⁽⁶¹⁹⁾ plocha S₁ je plochou metamorfní břidličnatosti (tzv. "foliace"), jde o rovinu "xy" v elipsoidu deformace),
⁽⁶²⁰⁾ tmavá slída - biotit, hnědá zrna granátu (obvykle značně zvětralá) a sekundární fylosilikát nazelenalé barvy - chlorit,
⁽⁶²¹⁾ především při regionální metamorfóze v podmínkách tzv. "nižší amfibolitové facie", přibližně mezi teplotami 450 °C až 750 °C za tlaků 2 až 12 kbar (více informací v článku "Svory" na webu GeologieAsska.cz),
⁽⁶²²⁾ hornina je různě zvrásněna; rozdíly ve velikosti amplitud vrás lze pozorovat v různých částech skály; pokud se díváme lupou, uvidíme jiné zvrásnění než pouhým okem při pohledu z dálky nebo zblízka; vrásy vznikají tzv. "duktilní" čili plastickou deformací při orientovaných kompresích (stlačení) (z pohledu globálního jsou to stresové tlaky, například jako důsledek podsouvání tektonické desky Saxothuringika pod Tepelsko-barrandienský blok v rámci variské orogeneze - schematicky znázorněno na obrázku úplně vpravo),

     

⁽⁶²³⁾ tzv. "regelačními procesy",
⁽⁶²⁴⁾ kromě vrás můžeme pozorovat různé ohyby ("flexury"), zejména u více kompetentních částí - křemenných vložek,
vlevo ohyb, uprostřed vrása, vpravo - příklad ohybu nad zlomem pod rigidními vrstvami,

      

⁽⁶²⁵⁾ orientace os vrás menších rozměrů (amplitud) S1 a osy velké vrásy S2 (viz níže) je diametrálně rozdílný, stejně tak orientace os vrás naložených na sebe S3 (viz níže) - vrásy pravděpodobně vznikly v jiných časových úsecích nebo došlo k převrásnění,
⁽⁶²⁶⁾ na snímku "rovné čelo", plocha S2, čili řez "petrografický yz"),
⁽⁶²⁷⁾ též k "foliaci" nebo "metamorfní vrstevnatosti" (což jsou plochy S1),
⁽⁶²⁸⁾ tj. ve směru osy x elipsoidu deformace (kolmo na plochu S₂, elipsoidu deformace, řez označovaný jako "petrografický"),
⁽⁶²⁹⁾ "nízkým reliéfem" se zde rozumí plochý reliéf, kdy skulptura má nízkou hloubku (nevyčnívá nijak výrazně z plochy povrchu), často se používá též výraz "basreliéf",
⁽⁶³⁰⁾ přibližně kolmo na "foliaci" (plochu S1) vzorku,
⁽⁶³¹⁾ mohou reprezentovat další paleonapětí (resp. další plochu S2 (kliváž ?), kosou k S1) v hornině, působící po vzniku metamorfní vrstevnatosti S1,
⁽⁶³²⁾ jedná se o vzorek nalezený na terénu (tedy neorientovaný), odlomený ze skály zatím z nezjištěného místa, při jejím čištění od zeminy a náletových porostů,
⁽⁶³³⁾ jedná se o - 
⁽⁶³⁴⁾ polohy křemene byly - při vrásnění - daleko kompetentnější než okolí; jejich povrch je odolný vůči větrání a nalézáme na něm "otisky" vrás - stíny jsou hlubší místa - "synklinály"),
⁽⁶³⁵⁾ kus křemenné polohy odlomené z toru při jeho čištění,
⁽⁶³⁶⁾ limonit (Fe2O3·nH2O) je jemnozrnnou směsí minerálů, zejména - goethitu, lepidokrokitu, přidruženě hematitu a dalších minerálů Fe,
⁽⁶³⁷⁾ polohy bohaté železem jsou celkově méně odolné vůči erozi a zřejmě tak větrají rychleji, než okolí,
⁽⁶³⁸⁾ pravděpodobně se jedná o místa, odkud vyvětral křemen, nebo místa s méně odolná proti větrání,
⁽⁶³⁹⁾ na vzniku prohlubní se účastnily další mechanizmy (zejména působením větru, vody a chemických procesů),
⁽⁶⁴⁰⁾ tmavá (černá) místa mohou indikovat koncentraci tmavé slídy - biotitu nebo jiných minerálů (zatím neověřeno),
⁽⁶⁴¹⁾ kuželovité prohlubně nejsou stejných velikostí ani hloubky a jsou na místech, kde by je člověk nečekal = například ve spodních plochách "převisů" a "říms" (tj. z pohledu pozorovatele jsou vyhloubeny směrem vzhůru),
⁽⁶⁴²⁾ struktura je přístupná pouze lezecky z úvazku, pod jisticím lanem je odstraněná kotva (zbytek z původní trasy před přeložením),
⁽⁶⁴³⁾ struktura je nejasného minerálního složení, stejně tak je nejasný původ tmavé barvy,
⁽⁶⁴⁴⁾ vzorky byly nalezeny na terénu a pochází ze skalního masivu, kde byly pravděpodobně odlomeny při jeho čistění (odstraňování zeminy + porostů); na vzorcích je dobře patrný "černý povrch" (zatím nejasného složení a vzniku); vzorek vlevo se skládá ze dvou kusů nalezených s odstupem jednoho roku (!) a je rozštípnutý podle metamorfní plochy břidličnatosti,
⁽⁶⁴⁵⁾ definice "kvarcitického svoru" -
⁽⁶⁴⁶⁾ ... pokud máte nějaký nápad na vysvětelní - uvítám jej - napište,
⁽⁶⁴⁷⁾ podobných struktur v mensích rozměrech a s větším počtem "důlků" lze naléz i jinde na návětrné straně toru, především ve směru ploch metamorfní břidličnatosti, které jsou zároveň erozně prohloubené,
⁽⁶⁴⁸⁾ zřejmě po vyvětralém křemeni nebo jako důsledek větrání měkčích částí horniny, obdobné geomorfologické tvary vznikají v sedimentárních horninách (v pískovcích, slepencích. arkózách a drobách), lze předpokládat, že svor má  - v místech vzniku oblých tvarů v plochách - podobné vlastnosti (zrnitost apod.) jako zpevněné klastické sedimenty a probíhají zde podobné mechanizmy větrání (může to však být i zcela jinak :-)...orfní břidličnatosti, které jsou zároveň erozně prohloubené,
⁽⁶⁴⁹⁾ pravděpodobně vznikalo statisíce let (spíš déle), drtivá většina tvarů reliéfu (terénu) není starší než 60 mil. let, mnoho tvarů vzniklo až v kvartéru (0 - cca 2,6 mil. let), zdroj: "Geomorfologie Ašska"
⁽⁶⁵⁰⁾ tzv. morfoskulputura velikosti "nanoformy", resp. "střední mikroformy",
⁽⁶⁵¹⁾ zejména v pískovcích, slepencích a arkózách,
⁽⁶⁵²⁾ zatím nebyla nalezena jinde na Ašsku, ani v okolí, ve Smrčinách a ani v Krušných horách,
⁽⁶⁵³⁾ rychleji zvětrávající polohy ve svorech jsou tvořeny "kvarcitickým svorem" v drobnozrnném vývoji s menší odolností vůči erozi,
⁽⁶⁵⁴⁾ unikátní geomorfologická struktura - "skalní okno" nám umožňuje sledování vlivu antropogenní činnosti člověka na stabilitu a povrch struktury v průběhu času, kdy je namáhána ošlapem a nadměrným opakovaným zatížením (rázy, tlakem a otěrem) - více viz stránka "Destrukce geomorfologických struktur",
⁽⁶⁵⁵⁾ antropogenní eroze nanoformy = rozrušování a degradace (ničení) struktury "skalního okna" opakovaným neúměrným zatížením, lezec je nucen přes strukturu projít a i při použití měkké obuvi dochází k opakovanému narušování povrchu struktury, které nemusí být ihned zřejmé, urychluje však ostatní přirozené zvětrávací procesy (působení exogenních geologických sil - zejména mrazu, vody, větru... + spolupůsobení chemického zvětrávání) až 1000x,

   

⁽⁶⁵⁶⁾ skalní okno - "základní charakteristika - Skalní okno je perforace úzké skalní stěny, jejíž dno leží vevisuté poloze nad úpatím stěny. Rozměry skalních oken se pohybují od několika metrů, ojediněle od několika desítek metrů. Skalní okna vznikají v různých horninách odlišnými procesy, nejčastěji abrazí, eolickou korazí, krasověním, rozpadem podél puklin a zvětráváním a odnosem zpravidla dobře propustných nebo rozpustných hornin, nejčastěji na méně odolných polohách nebo puklinách; výskyt v ČR - Pískovcová skalní města (Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny, Tiské stěny, Kokořínsko, Český ráj, Prachovské skály, Budislavské skály, Pulčínské skály)."
(zdroj: Lexikon tvarů reliéfu České republiky, Doc. RNDr. Irena SMOLOVÁ, Ph.D. (Univerzita Palackého v Olomouci), Doc. RNDr. Jan VÍTEK (Univerzita Hradec Králové); dostupné on-line),

      

⁽⁶⁵⁷⁾ legenda praví, že... (v přípravě)
⁽⁶⁵⁸⁾ vnější (exogenní) geologické síly zemský povrch rozrušují (erodují), tvarují a zarovnávají - v terénu ve výsledku zmenšují výškové rozdíly; patří mezi ně: činnost vody, mrazu, větru, působení změn teplot, gravitace a různé fyzikálně-chemické procesy rozrušující horniny a zemský povrch jako takový,
⁽⁶⁵⁹⁾ vnitřní (endogenní) geologické síly působí skrytě (globální tektonika litosférických desek a s ní související jevy - vznik zlomů) a občas se projeví krátkými "eventy", které člověk zaznamená (zemětřesení, výbuchy sopek apod.),
⁽⁶⁶⁰⁾ tzv. mrazový srub - geomorfologický tvar o velikosti "mezoforma" (dle Smolová, UPOL, dostupné on-line),
⁽⁶⁶¹⁾ vnější a vnitřní geologické síly jsou jako jing a jang , působí proti sobě a zároveň se doplňují :-), přesně podle "Vše co právě vzniká nebo zaniká má v sobě zároveň část budoucího Zániku i budoucího Vzniku!"; více na webu GeologieAsska.cz, stránce "Geomorfologie Ašska",
⁽⁶⁶²⁾ původně rovné zavřené (tlakové) střižné/smykové pukliny,
⁽⁶⁶³⁾ též "striace", ohlazy či ohlazové rýhy, ohlazové rýhování, ohlazové lineace - svírají spolu úhel cca 50 °,



⁽⁶⁶⁴⁾ aby bylo vidět rýhování, jež se celkem špatně fotí,
⁽⁶⁶⁵⁾ akreční přírůstky křemene (též "akreční stupně") vznikají na zlomech tam, kde je relativně hodně fluid a určují smysl pohybu, který je tak pomalý, že minerál (v tomto případě křemen) byl schopen kontinuálně vyplňovat vzniklou mezeru; na pravém obrázku je znázorněn mechanismus vzniku: a) vznik "dutiny", b) zaplnění krystalizujícím minerálem a c) konečný stav pozorované plochy, kdy vrchní část chybí a jsou vidět přírůstky - "akreční stupně"...

    

⁽⁶⁶⁶⁾ zatím neočištěno od lišejníků a řas, foceno za deště,
⁽⁶⁶⁷⁾ zřejmě jde o převrásněné vrásy typ 1 (osy i osní plochy kolmé, osy zvrásněny, osní plochy zůstávají rovinné) - "něco jako plato na vajíčka", k diskuzi zůstává i typ 2 (osy i osní plochy kolmé, osy zvrásněny, osní plochy zvrásněny), obrázek vpravo - rozdíl mezi polyfázovým a jednofázovým vznikem,

      

      

⁽⁶⁶⁸⁾ dobře patrné jsou dílčí posuny rozlámaných segmentů u horní vrásy - střední část se jeví jako "zatlačená" a krajní segmenty jako "vystouplé"; celkově lze nalézt několik trhlin jejichž posloupnost vzniku (stáří vůči vráse) je k diskuzi (prostřední obrázek - šipky pouze ukazují, kde trhliny jsou - nikoliv směr posunu; obrázek vpravo - detail posunu levé části vrásy - pohled mírně zprava, za mokra),
⁽⁶⁶⁹⁾ názorný obrázek rozdílů mezi "Hinge line", tj.mezi osami vrás - necylindrické vrásy (vlevo) a cylindrické vrásy (pravo)... (zdroj: https://www.geological-digressions.com/)



⁽⁶⁷⁰⁾ rozdíl mezi osou vrásy cylindrické (pravo) a necylindrické (vlevo), patrný je rozdíl v osních přímkách ("Hinge line"), osní roviny (nevyznačeno) mohou být shodné - viz předchozí obrázek)... (zdroj: Haakon Fossen, STRUCTURAL GEOLOGY, 2016)

         

⁽⁶⁷¹⁾ dnes "čerstvý" otvor může za stovky a tisíce let jevit známky nejasného původu :-),
⁽⁶⁷²⁾ obvykle je ve skále "puklina" nebo "soustava puklin", jež umožňuje - za vhodných podmínek - mechanický rozpad skály na různě velké části/bloky; svislé nebo velmi strmé pukliny jsou nejlepším místem, kudy do skalního masivu proniká dešťová voda; běžná puklina bývá většinou "uzavřená" (velmi těsná), voda a led ji dokáží postupně rozšířit v prasklinu (rozevřenou puklinu) až trhlinu (velmi rozevřenou puklinu),
⁽⁶⁷³⁾ tzv. ploužením, kdy pohyb  je opravdu neznatelný a může trvat tisíce a statisíce let,
⁽⁶⁷⁴⁾ krátký event - jednorázová rychlá událost,
⁽⁶⁷⁵⁾ v zimě se uplatňují "regelační procesy" - opakované mrznutí vody v led a jeho působení tlakovými silami,
⁽⁶⁷⁶⁾ vrásy jsou málokdy dokonalé, při jejich vzniku se uplatňuje mnoho faktorů působících v heterogenním prostředí horninového masivu - místní i celková kompetetnost horniny, teplota, tlaky (litostatický, orientovaný), přítomnost (a tlak) fluid a především čas a mnohdy opakování (polyfázové procesy); situace, kterou dnes pozorujeme na povrchu vznikla kdysi hluboko v horninovém masivu, v hloubkách cca 2-8 km,
⁽⁶⁷⁷⁾ struktury typu "čokoládová tabulka" vznikají působením "natažením" ve všech směrech (v ploše S1) a pokud je struktura nepravidelná, vznikla jednofázově,
⁽⁶⁷⁸⁾ podle toho, jak a co trhliny porušují lze usuzovat na časovou posloupnost jejich vzniku,

  

⁽⁶⁷⁹⁾ počínající "budináž" reliktu horního ramene vrásové struktury je výsledkem velmi mírného "roztažení", obrázek vlevo - struktury vznikající v jednotlivých směrech (v elipsoidu deformace):
a) největší natažení = symetrické budiny, b) největší zkrácení = symetrické vrásy, c) natažení s úhlovou složkou = kulisovité budiny, d) zkrácení s úhlovou složkou = asymetrické vrásy,

   

⁽⁶⁸⁰⁾ výsledný (ideální) vzhled tahové vrásy postižené budináží (modrý objekt),
⁽⁶⁸¹⁾ kinematika zkrácení a natažení je vidět na obrázku vpravo, tj. vrása vzniká zkrácením ve směru y a natažením (budináž) ve směru x (v ose z předpokládáme působení "neměnného" litostatického tlaku),

    

⁽⁶⁸²⁾ v jakém sledu k defomačním událostem došlo, stejně tak jejich časové zařazení, je věcí k diskuzi (!),
⁽⁶⁸³⁾ může jít částečně i o reliktní strukturu (svory byly metamorfovány 2x, poprvé při kadomském vrásnění, kdy zřejmě vznikly (neoproterozoikum-kambrium) a pak v rámci variského vrásnění (cca devon), kdy byly přepracovány; navíc mohly být později prohřáty granitoidy smrčinského plutonu a postiženy neotektonickými deformacemi,
⁽⁶⁸⁴⁾ v zatím nejasné sekvenci křehkých porušení, kterých je na výchozu velké množství,
⁽⁶⁸⁵⁾ rozdíl v dynamických příčinách vzniku vrás (namáhání v ploše x/y), vlevo je příčný střih (ohlazová lineace je kosá k ose x a může konvergovat až k ose y), vpravo je podélný ohyb (ohlazová lineace je kolmá k ose x, tj. paralélní s osou y),
⁽⁶⁸⁶⁾ Ćeský masiv je charakteristický obrovským výskytem střižných deformací jako důsledek "šikmých" (nikoliv frontálních) násunů při variské orogenezi,

  

⁽⁶⁸⁷⁾ "Angulární vrása (anglický termín "angular fold") je geologický útvar, který vzniká při bočním tlaku na vrstvy hornin a má ostré, úhlovité ohyby namísto jemného vlnění, často se vyskytuje nad nasunutými zlomovými plochami (rampami násunů). Zatímco běžné vrásy jsou plynulé ohyby, angulární vrásy jsou ostřejší a jsou typické pro složitější deformace zemské kůry, které zahrnují i nasunutí (násuny)." - text v revizi,
⁽⁶⁸⁸⁾ tzv. ohlazové lineace nebo ohlazového rýhování (synonyma),
⁽⁶⁸⁹⁾ jaké síly se podílely na "zkrouceném rýhování" je k diskuzi,
⁽⁶⁹⁰⁾ jemné nerozevřené praskliny mají jiný směr, než trhlina s podrceným křemenem a jsou tedy mladší,
⁽⁶⁹¹⁾ osa vrásy je kosá k rýhování, tzn. vrása vznikla příčným střihem; kdyby bylo rýhování kolmé na osu vrásy, znamenalo by to vznik vrásy podélným ohybem,
⁽⁶⁹²⁾ vznik podobný jako průhyb duktilního materiálu (více kompetentního v tahu) nad materiálem budinovaným (méně kompetentním v tahu),
⁽⁶⁹³⁾ kompetentní materiál - relativní vlastnost -> schopnost ohýbání, přetržení a praskání v jinak plastickém prostředí; plastický materiál ("méně kompetentní čili nekompetentní" - schopný nevratné spojité deformace, duktilní (tažný) materiál - plastický i v podmínkách tahu (!), křehký materiál - schopný deformace nespojité,
⁽⁶⁹⁴⁾ pravá část skály chybí,

stránka - "Geologie"

⁽⁸⁰⁰⁾ často s kuželovitým zúžením (směrem do hloubky)

stránka - "Mapy"

⁽⁹⁰⁰⁾ hrásť (zdroj: Jan Petránek, Geologická encyklopedie on-line)


⁽⁹⁰¹⁾ "klenba" -
⁽⁹⁰²⁾ "suk" -
⁽⁹⁰³⁾ "zlom" -
⁽⁹⁰⁴⁾ "výrazné svahy vázané na zlomy" -
⁽⁹⁰⁵⁾ databáze "Významné geologické lokality" a související aplikace - vedné Českou geologickou službou (ČGS):
- všeobecné informace
- významné geologické lokality
- mapová aplikace
- geologické zajímavosti
- popularizace geologie
⁽⁹⁰⁶⁾ vrch Háj 
IIIA-1A-3 Háj 756,8 m ZM10, 757,6 m VOJ50, nejv. bod Hájské vrchoviny, 1,5 km sv. od Aše; hrásťový suk tvaru rozsáhlé kupy na strukturně denudačním hřbetu složeném z kambricko-proterozoického chloriticko-muskovitického páskovaného, většinou kvarcitického svoru, s hladkými, středně ukloněnými svahy; na plochém vrcholovém hřbítku směru JZ-SV malé skalky; zalesněný smrkovými monokulturami a borovo-smrkovými porosty s příměsí břízy; na sv. svahu stopy starých hornických děl, na vrcholu kamenná rozhledna (1906, v. 34 m) a poblíž turistická chata, na svazích lyžařské vleky. Ba,Ci,La
(zdroj: DEMEK, J.; MACKOVČIN, P. (eds.) et al. (2006). Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. Vydání II. Brno: AOPK ČR. 582 s., 1 CD. ISBN 80-86064-99-9., dostupné on-line),

stránka - "Významné geologické jevy"

⁽⁹⁵⁰⁾ "geosites" - text v přípravě
⁽⁹⁵¹⁾ "geomorphosites" - text v přípravě
⁽⁹⁵²⁾ "zbytný" - text v přípravě
poznámka:
Zabýváme-li se hodnotami přírody, životního prostředí a zejména hodnotovými orientacemi z hlediska vztahu člověka k přírodě, k životu, k životnímu prostředí, pak nemáme na mysli ekonomický smysl slova hodnota (tj. užitnou hodnotu, cenu, resp. objem vynaložené práce na výrobu zboží apod.). Jde nám především o hodnoty ve smyslu cennosti, významu, významnosti či důležitosti jevů, vlastností, popř. věcí, které lze vyjádřit stanoviskem, postojem. „Říkáme-li, že určitá osoba sdílí určitou hodnotu, znamená to, že zastává názor, že určitý způsob jednání nebo cílový stav existence zasluhuje přednost z osobních i sociálních důvodů před alternativními způsoby jednání nebo cílovými stavy existence“. [ROKEACH, 1972; In: Velký sociologický slovník, 1996]
Do výčtu hodnot slučitelných s trvale udržitelným způsobem života řadí J. Vavroušek např. odpovědnost vůči budoucím generacím, kvalitu života, uvědomělou skromnost, odříkání si věcí zbytných, odmítání konzumního způsobu života, vědomí negativních důsledků činnosti člověka, dodržování principu předběžné opatrnosti, rozvoj lidských práv a svobod při podstatném zvýšení vědomí spoluodpovědnosti za vývoj lidské společnosti i za stav přírody, sebevědomí každého jednotlivce založené na možnosti svobodného rozhodování spojené s vědomím sounáležitosti každého člověka s lidskou společností, solidaritu a altruismus, toleranci, vědomí sounáležitosti s přírodou, úctu k životu ve všech jeho formách. (zdroj: MÁCHAL, Aleš. Průvodce praktickou ekologickou výchovou. 2000., dostupné on-line)
⁽⁹⁵³⁾ dosud identifikované geologické jevy: text v přípravě
⁽⁹⁵⁴⁾ zejména z pohledu přirozené destrukce a v důsledku vlivů člověka na geologické jevy, blíže viz stránka "Destrukce geomorfologických struktur"...
⁽⁹⁵⁵⁾ audiovizuálně, fotograficky, fotogrammetricky a měřením
⁽⁹⁵⁶⁾ "geotop" - text v přípravě
⁽⁹⁵⁷⁾ současnost a minulost geologických jevů - text v přípravě

stránka - "Edutainment"

(1100) doplnit číslování a stejně i do textu stránky
Fce – výchovná, zábavně-vzdělávací, rekreační, terapeutická. Strategie z pohledu edutainmentu – prostřednictvím dobře propracovaného systému her a aktivit motivovat své účastníky k překonávání vlastních hranic. „Naším cílem je tedy nastavit náročnost úkolů tak, aby je účastníci prožívali jako zajímavé dobrodružství. Dobrodružství navíc zvyšuje atraktivitu vlastního učení a tím posiluje jeho účinek, protože co nás baví, to si lépe zapamatujeme.“ Důležitým prvkem je správně vedená reflexe, která je jakýmsi „prostředníkem“ mezi právě prožitým dějem a vlastním uvědoměním.
(SEDLÁKOVÁ)

České edutainmentové prostředí je postaveno převážně opačným směrem, než je tomu v zahraničí. V českém prostředí se edutainment dá považovat za více než pouhou zábavu s náhodným cílem vzdělání. Jedná se spíše o výchovu a vzdělávání za přispění zábavy.
(ZN)

navržená definice pro české prostředí
„Edutainment je vzdělávání a výchova nutně provázená zábavným procesem nebo zábavnými aktivitami. Intenzitu dopadu edutainmentu na jedince určuje motivace a způsob podávání informací. Čím aktivněji se jedinec podílí na řešeném problému, tím hlubší zážitek a poznání si odnáší.“
(SEDLÁKOVÁ)

Edutainment se jeví jako „metoda budoucnosti,“ kdy společnost bude stále více vyhledávat zábavně-vzdělávací aktivity.
(SEDLÁKOVÁ)

...hodnocení geomorfologických lokalit, které je společně s identifikací a inventarizací významným nástrojem pro ochranu neživé přírody, respektive ochranu geodiverzity. Ochrana neživé přírody je aktivita směřující k zachování a racionálnímu využívání geodiverzity a dědictví neživé přírody a zahrnuje mimo jiné i aktivity jako geopedagogika a geoturismus."
"... některé aspekty ochrany neživé přírody byly v českém prostředí poněkud opomenuty, což se týká právě využití hodnocení geomorfologických lokalit jako podkladu pro návrhy racionálního využívání nebo managementu dědictví neživé přírody, případně jako podkladu pro vyhlašování chráněných území."
(zdroj: KUBALÍKOVÁ, LUCIE. HODNOCENÍ GEOMORFOLOGICKÝCH LOKALIT V KONTEXTU OCHRANY NEŽIVÉ PŘÍRODY: PŘÍPADOVÁ STUDIE ZE ZÁPADNÍ ČÁSTI NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ A Z OKOLÍ MARŠOVSKÉHO ŽLEBU. MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta. Disertační práce.Olomouc.2011.)

zahrnuje (mj.) - geoturistické a geopedagogické využití lokality
Kubalíková, 2011)

stránka - "Iši-joku"

⁽¹³⁰⁰⁾ krajinná sféra, ať už ji osobně vnímáme jakkoliv, je "přírodní" svět kolem nás, jehož "abiotická část" (kterou považujeme za neživou - dle mého názoru jen díky tomu, že její extrémně pomalý život neumíme vnímat, měřit a definovat...) tvoří základ pro veškerý život; nesmíme totiž zapomenout, že neživá příroda (jako nejspodnější vrstva krajinné sféry) je prazákladem pro další vrstvu - biotu ⁽¹³⁰¹⁾ ; rozmanitost přírody neživé - "geodiverzita" tak přímo ovlivňuje pestrost přírody živé - "biodiverzitu"... (více o krajinné sféře a souvislostech) a navíc, "geodiverzita" je významným "dědictvím neživé přírody", kterou je nutno chránit a o kterou se (ačkoliv to zákony nařizují) příliš nestaráme (!),
⁽¹³⁰¹⁾ biota = soubor všech prvků flóry i fauny v daném období nebo prostředí / oblasti, kam člověk - z biologického hlediska - patří, ačkoliv se vědecky od zvířat odděluje jako druh Homo sapiens :-(... a za zvíře se (dle mého názoru) chybně nepovažuje (!)
⁽¹³⁰²⁾ zde ve smyslu její nejspodnější části, které se můžeme dotýkat
(poznámka: "Horní hranici krajinné sféry tvoří tzv. ozonosféra v dolní části stratosféry (25-35 km nad zemským povrchem). Dolní hranicí krajinné sféry může být Mohorovičićova plocha diskontinuity (35 km pod zemským povrchem), která ohraničuje hloubku, pod kterou není prozkoumaná Země. Jiní vědci označují za spodní hranicí hloubku 5 km. Největší koncentrace geografických prvků se nalézá v georeliéfu.", zdroj: wikipedia.org),
(poznámka, ZN: nejhlubší vrt na Zemi je na poloostrově Kola (bývalý SSSR), který dosáhl hloubky 12261 m (možná, že hlubší je tzv. vrt "Sachalin" - 12376 m - kooperace USA/Japonsko/Rusko/Indie), nejbližším nejhlubším vrtem je vrt KTB v Bavorsku),
⁽¹³⁰³⁾ moderní čajový rituál "propojení kamenů a čaje" vycházející z „iši-joku“ (doslova z „koupání v kamenech“) a inspirován známým japonským systémem „šinrin-joku“ - vědomou interakcí člověka s živou přírodou (více viz článek "Čaj a kámen - rituál věčnosti a pomíjivosti"...

stránka (chybová) - "... ajajaj, něco se přihodilo"

⁽¹⁴⁰⁰⁾ teatender je označení moderní gastronomické profese, jež stojí vedle barmana a baristy, jde o certifikovaného specialistu na čaj = profesionála (odborníka nejen na čaj ale zároveň i na celou související čajovou kulturu s přesahem do jiných - gastronomii vzdálenějších - oborů jako je estetika, keramika, zbožíznalství, cenotvorba, komunikace, prodej, sommelierství, geografie + historie + kultura čaj produkujících zemí... aj.), teatender se mimo práce za barem věnuje i soutěžení (profi soutěže národní i mezinárodní - "TEA PREPARATION", "TEA MIXOLOGY", "TEA DEGUSTATION", "TEA PAIRING") a propagaci čajové kultury, teatender musí mít organizační a prezentační schopnosti... a je dobré je-li čajovou kulturou veskrze "pohlcen!! :-); Teatenderem se člověk nerodí, musí se jím stát. Jedinou cestou je bezpodmínečné zaujetí čajem, vším co s čajem souvisí a tvrdá práce na sobě. Je to celoživotní cesta vzdělávání a praxe v nápojové magii, kde hlavní entitou je čaj. Je to cesta užitečná, povznášející a povzbuzující - činnost šířící klid, radost a pozitivní energii... 

Další (dosud nezařAzené) PRACOVNÍ Poznámky:

zařadit: (z fotodokumentace okolí Čertových skal)

 "Vypocený křemen" (přesměrování do blogu na webu "GeologieAsska.cz")
"Svory" (přesměrování do blogu na webu "GeologieAsska.cz")


... historický snímek ze slavnostního otevření (vysvěcení) rozhledny 19. června 1904 (první návštěvníci se z nové Bismarckovy věže rozhlédli již na sklonku roku 1903, stavba ze žuly - z místního lomu v blízkosti "mísového kamene" na Novém Žďáru - byla zhotovena pod dozorem stavebního mistra Ernsta Hausnera za 13 měsíců, má 122 schodů a 34 metrů výšky); více o Hainbergu...



... novodobý snímek skalního výhozu (dle geomorfologické nomenklatury "suk", případně "kamýk")...


Pracovní poznámky:

IIIA-1A-3 Háj 756,8 m ZM10, 757,6 m VOJ50, nejv. bod Hájské vrchoviny, 1,5 km sv. od Aše; hrásťový suk tvaru rozsáhlé kupy na strukturně denudačním hřbetu složeném z kambricko-proterozoického chloriticko-muskovitického páskovaného, většinou kvarcitického svoru, s hladkými, středně ukloněnými svahy; na plochém vrcholovém hřbítku směru JZ-SV malé skalky; zalesněný smrkovými monokulturami a borovo-smrkovými porosty s příměsí břízy; na sv. svahu stopy starých hornických děl, na vrcholu kamenná rozhledna (1906, v. 34 m) a poblíž turistická chata, na svazích lyžařské vleky. Ba,Ci,La
(zdroj: DEMEK, J.; MACKOVČIN, P. (eds.) et al. (2006). Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. Vydání II. Brno: AOPK ČR. 582 s., 1 CD. ISBN 80-86064-99-9., dostupné on-line)


Svor je metamorfovaná hornina, která vzniká progresivní metamorfózou jílových sedimentů, regionální metamorfózou středního stupně a někdy i retrográdní metamorfózou rul (Bowes 1989). Jako svor se označují středně zrnité fylosilikátové horniny, pro které je charakteristické přednostní uspořádání okem rozeznatelných, hlavně fylosilikátových, minerálů (Konopásek 1998). Důležitý znakem je břidličnatost – hornina se štěpí podél paralelních rovin, které se vytvořily právě díky paralelnímu uspořádání minerálů (Bowes et al. 1989).
Svor můžeme přirovnat k slídnaté břidlici. Většina svorů vzniká přeměnou fylitické břidlice a následně pak fylitu. Tento přechod je dán postupným zvětšováním velikosti zrn a postupnými prográdními změnami v mineralogickém složení při rostoucím stupni metamorfózy. Při dalším zvyšování stupně metamorfózy dochází k částečnému tavení, segregaci a k růstu obsahu křemen-živcové složky v hornině, a hornina tak přechází do ruly. V určitém stádiu vývoje svorových hornin dochází k formování porfyroblastů Al-silikátů jako jsou granát, kyanit, andalusit, sillimanit a staurolit (Bowes et al. 1989).
Někdy se vývoj svoru zastaví na pomezí a nelze jednoznačně určit, zda se jedná ještě o fylit na straně jedné nebo už o rulu na straně druhé. Svory se od fylitů liší nejen
stavbou, ale i minerálním složením (hlavně povahou fylosilikátů), a lze je tedy s naprostou přesností rozlišit pouze pod mikroskopem. Rula je charakterizována střídáním tmavých a světlých pásků (mocnějších než 0,5 mm) minerálů, podobně jako je tomu u svoru, ale přednostně paralelně orientovaných minerálů je zde méně jak 50% (Bowes et al. 1989).
(zdroj: BP-CHEMIZMUS STAUROLITU SVORŮ SILEZIKA, Zuzana Nováková, 2013, dostupné on-line)

označení - svor - je používán jednak pro označení metamorfovaných ekvivalentů lutitů středních metamorfních stupňů (granát-biotitový svor), jednak k označení krystalických břidlic, které obsahují křemen a slídy a méně než 10% živců; kvarcit - konglomerát znamenající metamorfované ekvivalenty pískovců a slepenců.
(zdroj: PETROLOGIE I, dostupné on-line)

 
(zdroj: Poznávání minerálů a hornin, Metamorfované horniny, část 1., dostupné on-line)


(zdroj: Multimediální atlas hornin jako interaktivní pomůcka při výuce, Autoři: Jindřich Štelcl, Václav Vávra, Ústav geologických věd, PřF MU, Brno, dostupné on-line)

SVOR - metamorfovaná hornina - Mineralogické složení: základní minerální asociací svoru je křemen, slídy muskovit a biotit, které způsobují nápadnou foliaci (rovnoběžné lupenité uspořádání) horniny, dále chlorit, plagioklas a granát, jako akcesorické (doplňkovité) minerály vystupují apatit či rudní minerály. Geneze: Svor vzniká obecně přeměnou drobnozrnných sedimentů ve středních teplotně-tlakových podmínkách. V řetězci sedimentárních metamorfovaných hornin mu předchází břidlice a fylit, při vyšších teplotně-tlakových podmínkách dochází ke vzniku pararul. Vznik horniny: Protolitem (zdrojovou horninou) byly jílovité až jílovito-písčité horniny (jílovité břidlice a prachovce) usazené ve spodním paleozoiku. Během variských orogenních procesů (před 350 – 340 miliony let) došlo k deformacím a metamorfóze těchto sedimentů za teplot okolo 500°C a při tlaků 0,8 GPa v hloubkách okolo 25 km pod zemským povrchem.
(zdroj: Geopark - h1, dostupné on-line)

minerály svorů (odkazy na stránky velebil.net):
křemen - SiO₂ (zdroj on-line)
muskovit - "světlá slída" KAl₂(Si₃Al)O₁₀(OH, F₂) (zdroj on-line)
biotit - "tmavá slída" K(Mg, Fe₂+)₃(Si₃Al)O₁₀(OH, F)₂ (zdroj on-line)
chlorit - skupina minerálů - klinochlor, (Mg, Fe)₅Al(Si, Al)₄O₁₀(OH)₈, ripidolit, (Mg, Fe₂₊, Al)₆(Si, Al)₄O₁₀(OH)₈ a chamosit, (Fe₂₊, Mg, Fe₃₊)₅Al(Si, Al)₄O₁₀(OH, O)₈ (zdroj on-line)
sericit - jemnozrnná forma muskovitu (zdroj on-line)
živec - zejména andezín Ab_70-50An_30-50 ze skupiny plagioklasů (zdroj on-line)
granát - almandin jeden z nejběžnějších železnatých granátů s obsahem Fe kolem 34 % Fe2+3Al2(SiO4)3 (tmavě fialově hnědočervený až sytě červený, při větrání hnědých barev) (zdroj on-line)
turmalín - obecný název pro izomorfní směs několika složek, z nichž nejvýznamnější pro svory je skoryl NaFe₃Al₆(BO₃)₃Si₆O₁₈(OH, F)₄  (černý/ hnědočerný - díky vysokému obsahu železa) (zdroj on-line)
staurolit - Fe₂Al₉Si₄O₂₂(OH)₂ (zdroj on-line)
kyanit - Al₂SiO₅ (zdroj on-line)

rozšíření svorů v Ašském výběžku dle geologické mapy ČR 1 : 50 000 (číslo barvy 1434), (on-line):

  

více o svorech viz článek na webu "GeologieAšska.cz" - "Svory"

základní typy metamorfovaných hornin - .pdf, on-line

o metamorfovaných horninách obecněji - .pdf, on-line

zařadit: ze stránky "Fotodokumentace geologických jevů - Čertovy skály"

v textech výše se míní:
s ohledem na regionální metamorfózu (tj. ve vztahu k ploše S0):
- označením S0 = plochy původní "vrstevnatosti" protolitu (= žádná deformace, tj. D0)
- označením S1 = plochy "metamorfní břidličnatosti" / foliace (obvykle plochy v rovině os x,y elipsoidu deformace; = deformace D1)
- označením S2 atd. = další plochy deformace (deformace D2 a další)
s ohledem na řezy, zlomy (křehké deformace atd.) a celkový popis napjatostí ve skalním masivu (podle elipsoidu deformace):
- označením S₀ plocha v rovině os x,y = řez xy v elipsoidu deformace, nedeformovaná plocha původní vrstevnatosti (protolitu), někdy paralelní s foliací
- označením S₁ plocha v rovině os x,y = řez xy v elipsoidu deformace, tzv. "paleontologický", paralelní s foliací (či "vrstevnatostí" S₀)
- označením S₂ plocha v rovině os y,z = řez yz v elipsoidu deformace, tzv. "petrografický", kolmý k lineaci (i k foliaci S₁, resp. "vrstevnatosti" S₀)
- označením S₃ plocha v rovině os x,z = řez xz v elipsoidu deformace, tzv. "strukturní", paralelní s lineací a kolmý k foliaci

poznámky:
_S1(x, δ₁)≥S₂(y, δ₂)≥S₃(z, δ₃)
δ₁, δ₂, δ_{3 = normálová napětí}
δ_{1 = relativní komprese,} δ_{2 relativní tah (extenze, resp. nejmenší komprese)}  

    

    
      
  

  

obr.: elipsoid deformace, přetvoření prvků v hornině, výsledné (ideální) tvary duktilních a duktilně střiřných struktur podle namáhání v rovinách S¹/S²



obr.: typy interference vrás ("naložení vrásových deformací na sebe" / převrásnění), Fossen 2010



obr.: kompletní definice prvků (geometrie) vrás (Axial surface= , Hinge line = , Hinge points = , Axial trace = , Inflection point = , Limb =  , Hinge zone =  , Fold axis =  , Inflection line =  , Amplitude =  , Interlimb angle =  ,Wavelenght =  ,Enveloping surface, Non-cylindrical fold = necylindrická frása, Cylindrical fold = cylindrická vrása)... (zdroj: Sanuju Senanayake, dostupné on-line)

zařadit: ze stránky "Kdo jsem" (řozšířit o "vzorné" pracovníky medaily, medaile ze sportu aj.

 

(+ certifikát ČBA/IBA - "teatender" (jsem spoluzakladatelem této oficiální profese a historicky druhý držitel profesního certifikátu s platností po celém světě), ZOZ ÚP - státní správa, certifikát - OVACE powered by 4K aj., spousta certifikátů z IT, z oblasti managementu až po neplatné oprávnění být záchranářem v dolech :-)

zařadit: ze stránky "Destrukce geomorfologických struktur"

poznámka k antropocénu
s ohledem na antropogenní procesy vyčleňujeme v nejmladší historii Země, tzv. "antropocén"
(podrobněji viz článek "Antropogenní tvary v ašském terénu, antropocén" a v zajímavé přednášce RNDr. Václava Cílka, CSc. "Antropocén - doba, kdy se člověk stal geologickým činitelem"),
"Zdá se tedy, že antropocén skutečně existuje, ale jak jej geologicky, tedy v příslušné vrstvě definovat? Holocén je dnes určen na základě zvýšení koncentrace deuteria ve vrstvičce z grónského ledovce o stáří 11 650 let v hloubce skoro 1,5 km. Tehdy se rozeběhl systém oceánských proudů, který vedl k oteplení planety. Zatím byly navrženy tyto "jasně definované" hranice antropocénu:
1. Rok 5020 před dneškem, kdy se náhle zvýšila koncentrace metanu v globální atmosféře pravděpodobně následkem pěstování rýže.
2. Rok 1610, kdy došlo ke snížení obsahu CO2 v atmosféře o 7–10 ppm. Pokles je pravděpodobně způsoben sopečnými výbuchy, které v letech 1550–1650 vedly k mírnému ochlazení severní polokoule a depopulaci Jižní Ameriky následkem epidemií zavlečených či mutovaných z evropského prostředí.
3. Přibližně rok 1800, kdy po vylepšení parního stroje začíná růst spotřeba paliv, dochází k růstu měst a zvyšování populace (částečně zastavené napoleonskými válkami).
4. Rok 1964 indikovaný radioizotopy uvolněnými z pokusných výbuchů jaderných bomb v atmosféře a letokruhem se zvýšeným obsahem 14C ze smrku z polské lokality nedaleko Krakova.
Diskuse o počátku antropocénu asi nebudou ještě dlouho uzavřeny. Osobně bych se přikláněl k původní Crutzenově definici založené na rozšíření inovovaného parního stroje kolem roku 1800, ale jiní badatelé dávají přednost novějšímu datu zhruba mezi rokem 1945 a 1964, které odpovídá počátku „velkého zrychlení“."
(zdroj citace: https://frontiers-of-solitude.org/blog/409)

poznámka: text je průběžně doplňován, máte-li nějaké své poznatky, jež zde stojí za uveřejnění, napište