Fotodokumentace geologických jevů

... zde budou časem popsány všechny geologické jevy z lokality Čertovy skály a blízkého okolí okolí (protáhlý hřbet od vrchu Háj po obec Podhradí); zájemce najde v základních textech pod obrázky nejdůležitější informace a v číslovaných odkazech další zpřesňující či vysvětlující údaje... (pokud byste věděli víc, než je napsáno, ozvěte se :-)...



... nejvyšší skálu lze z geomorfologického hlediska považovat za "tor" případně "skalní věž", jde o samostatnou - s ohledem na okolí - relativně vysokou skálu se strmými stěnami ⁽²⁾, která je tvořena "svorem" - přeměněnou (metamorfovanou) horninou, místy ve vývoji "svor kvarcitický"; celý skalní výchoz je dnes velmi "heterogenní"; stejnou formu měl pravděpodobně i protolit ⁽³⁾, jež byl různě kompetentní ⁽⁶⁾ a při metamorfóze podléhal odlišným deformacím ⁽⁵⁾; stáří původních hornin ⁽⁴⁾ (tzv. "protolitu") je podle legendy geologické mapy (geocr50) neoproterozoikum-spodní paleozoikum ⁽¹⁾...

POZNÁMKY (viz též karta geologického jevu - "tor")
⁽¹⁾ paleozoikum ("prvohory")se dělí na 6 útvarů, z nichž kambrium, ordovik, silur a devon jsou označovány jako starší (spodní) paleozoikum; zbylé dva útvary karbon a perm jako mladší (svrchní) paleozoikum; spodní paleozoikum započalo téměř na všech kontinentech postupnou mořskou transgresí (mořská záplava) v nízko ležících pobřežních oblastech; konec paleozoika se vyznačuje celosvětovým ústupem moře; paleozoikum trvalo cca 289 mil. let... a předcházelo mu proterozoikum ("starohory"), jehož svrchní část se označuje neoproterozoikum (asi 1 000 – 542 mil. let),
⁽²⁾ ve starší literatuře označovanou jako "kamýk" a také jménem "tvrdoš; "tor" má obvykle výšku vyšší než je rozměr (průměrná délka) v ploše, kterou zaujímá,
⁽³⁾ mořské klastické (úlomkovité) sedimenty různé zrnitosti a zpevnění - zejména nejjemnější frakce, tzv. pelity (jíly, jílovce až jílovité břidlice), možná i aleurity (prachovce) a občas nějaké psamity (pískovce),
⁽⁴⁾ ze kterých svory vznikly při variské orogenezi před cca 330 mil. lety,
⁽⁵⁾ zřejmě polyfázovým deformacím duktilním (tj. plastickým, bez přerušení soudržnosti horniny) a křehkým (porušením horniny bez výrazné plastické deformace), a jejich kombinacím,
⁽⁶⁾ kompetentností horniny se míní její schopnost se ohýbat, přetrhnout a praskat v jinak plastickém prostředí (jde o relativní vlastnost)... 

  

obrázek v přípravě - mrazová jizva - konstelace skal proti návětrné straně

... pohled na skalní masiv z JV - tor je od vedlejší skály oddělen "mrazovou jizvou" ⁽¹⁾ (regelace, čistá eroze?, oddálení nižší skály "sunutím / "ploužením" po svahu?....

POZNÁMKY
⁽¹⁾ mrazové procesy zvětrávání - regelace - je důležitý kryopedologický pochod, jež se uplatňuje při mrazovém zvětrávání; puklinový i kapilární led v hornině střídavě taje i mrzne, mění svůj objem = vytváří tlak a hornina se tak mechanicky rozpadá; regelace významně ovlivňuje vývoj půd, kdy vznikají (například) tzv. polygonální půdy či ledové klíny;
led má o 9 % větší objem než voda (zdroj: Geologie 2 (textová část prezentace) KGE/GZP 2 resp. GEOL 2 Prof. RNDr. Jan Zapletal, CSc Katedra geologie PřF UP Olomouc)
⁽²⁾ mrazové zvětrávání - mechanické působení puklinového i kapilárního ledu v horninách - opakované tání a mrznutí (regelace) vedou k mechanickému rozpadu hornin (moře kamenné) a také významně ovlivňují vývoj půd - vznikají např. viz polygonální půdy, viz ledové klíny atd. (zdroj: Prof. Jan Petránek, Geologická evcyklopedie on-line)

obrázek v přípravě - konstelace skal z návětrné strany

... pohled na tor ze SZ, eroze skalního masivu je důsledkem působení vnějších geologických sil ⁽²⁾...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ poznámky k průměrným teplotám, srážkám, větrnosti a vlhkosti na Ašsku
průměrná teplota v glaciálech kolem 0 °C, v interglaciálech 10-15 °C s vyšší vlhkostí než dnes, kdy je průměrná teplota v na Ašsku 4-5 °C (ve vegetačním období pak 8-10 °C)
(zdroj: Škvor, 1973, str. 7)
Území Ašska má chladné vlhké oceánické klima, náležející do chladnějších regionů mírně teplé oblasti a chladné oblasti. V místním klimatu se často uplatňují teplotní inverze a vytváření jezer chladného vzduchu v údolích, což se nepříznivě projevuje v přízemním znečištění ovzduší, jehož zdroji jsou převážně domácí topeniště, spalující fosilní paliva.
Některé klíčové klimatické charakteristiky Ašska:
Průměrná teplota: v letních měsících se pohybuje kolem 18-20°C, zatímco v zimních měsících je okolo 0-2°C
Roční srážky: se pohybují kolem 600-700 mm, což je méně než průměr pro celou Českou republiku
Větrnost: oblast je občas vystavena větrným cyklům, především z východu a severu
Vlhkost: vlhkost je obvykle nižší než v jiných částech ČR, což má vliv na vegetaci a zemědělství
(zdroj: ÚAP ORP Aš, úplná aktualizace č.6, 31. 12. 2024, upraveno ZN)
rok 2023 - průměrná roční teplota 8,43 °C, průměrná teplota v zimě 3,29 °C a v létě 13,53 °C
(zdroj: meteorologická stanice společnosti Ašské služby, která data o počasí v Aši schraňuje už od roku 2007)
⁽²⁾ mezi vnější geologické síly počítáme - činnost vody, mrazu, větru, působení změn teplot, gravitaci a různé fyzikálně-chemické procesy související s vegetací, půdním krytem a ovzduším; jsou to geologické síly, které působí na povrch terénu nepřetržitě, některé víc a druhé méně intenzivně, výsledkem je stav, který pozorujeme a který není konečný; činností člověka lze působení některých geologických sil ovlivnit - urychlit jejich destrukční sílu

obrázek v přípravě - samostatný blok, pokrytý zeminou a vegetací (leží na "půdě" (!)

... část zříceného skalního masivu na SZ, pod torem, dnes jako samostatný skalní blok ležící na terénu...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ prakticky lze podle profilu půdního krytu u skalního bloku a pod ním určit, kdy se pravděpodobně zřítil

obrázek v přípravě - nové antropogenní tvary

... kolem toru a vedlejší nižší skály vznikly antropogenní akumulace zeminy s kameny...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x

obrázek v přípravě - nové antropogenní tvary

... do okolí skal bylo zasaženo "antropogenně" budováním cyklotrialové trasy ("Faust")...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... svor má "plošně paralelní" texturu, jež je dána okem viditelným prostorovým uspořádáním součástí horniny ⁽³⁾; domnělá "vrstevnatost" se nazývá "metamorfní břidličnatostí" ⁽²⁾ a jsou na ní obvykle koncentrované lupínky slíd (= destičkovité krystaly); úplné minerální složení horniny je dobře vidět na lomu, ideálně kolmém k břidličnatosti ⁽¹⁾; jde o křemen, slídy (světlá slída muskovit/sericit a v menší míře tmavá slída biotit), plagioklas (sodnovápenatý živec) ⁽⁵⁾ a nazelenalý chlorit; rezaté povlaky jsou způsobeny minerály železa (oxidy a hydroxidy Fe); vyskytnout se mohou i další minerály jako granát a turmalín ⁽⁴⁾...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ z hlediska zkoumání minerálního složení horniny je důležitý tzv. "petrografický řez" (ve vztahu k elipsoidu deformace to je plocha S₂, resp. "yz", tj. plocha procházející napříč lineací a kolmo k foliaci), kdy je vidět nejvíc minerálů,
⁽²⁾ někdy též "krystalizační břidličnatostí", případně "metamorfní vrstevnatostí" či "plochami odlučnosti nebo břidličnatosti", odborně pak: "foliace", "plochy foliace", "foliační plochy" nebo "s-plochy", jež vznikají při přeměně horniny (všeobecně pak plochy S1, které vznikající při regionální metamorfóze),
⁽³⁾ jinak též "prvků struktury" - vzájemných vztahů součástí horniny, podmíněných jejich velikostí a tvarem (běžně tzv. "struktura horniny"),
⁽⁴⁾ minerály charakteristické pro metamorfózu středního stupně,
⁽⁵⁾ do 10 % ze světlých minerálů (tj. celkového množství křemene a muskovitu)...



... plochy metamorfní břidličnatosti ⁽³⁾, ve kterých se svor štípe a samovolně rozpadá, mají různý charakter a jsou často zvlněné ⁽¹⁾; rozpad v ploché kameny je predikován i dalšími oslabenými plochami, jež jsou rovné (zvrásněním postižené minimálně nebo vůbec), vykazují významnou koncentraci lupínků slídy ⁽²⁾ a občas se na nich vyskytují jiné minerály ⁽⁴⁾ odpovídající střednímu stupni metamorfních podmínek za kterých svory vznikají ⁽⁵⁾; velikost plochých kamenů je dána puklinami, jež jsou kolmé nebo kosé k ploše S₁; ⁽³⁾...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ do vrásek o milimetrových amplitudách - vzorek vlevo,
⁽²⁾ ve formě lupínků (plochých krystalů) světlé slídy muskovitu a její drobnozrnné formy sericitu - vzorek vpravo,
⁽³⁾ plocha S₁ je plochou metamorfní břidličnatosti (tzv. "foliace"), jde o rovinu "xy" v elipsoidu deformace),
⁽⁴⁾ tmavá slída - biotit, hnědá zrna granátu (obvykle značně zvětralá) a sekundární fylosilikát nazelenalé barvy - chlorit,
⁽⁵⁾ především při regionální metamorfóze v podmínkách tzv. "nižší amfibolitové facie", přibližně mezi teplotami 450 °C až 750 °C za tlaků 2 až 12 kbar (více informací v článku "Svory" na webu GeologieAsska.cz)...

obrázek v přípravě - muskovit narostlý v jiném směru

... na plochách lomu kosém až kolmém k metamorfní břidličnatosti se občas vyskytují lístky muskovitu, jejichž orientace může dokumentovat další fázi paleonapěťového stavu ve skalním masivu v době po vzniku horniny...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... svor je místně méně či více zvrásněn ⁽³⁾ v důsledku někdejších stresových ("bočních") tlaků ⁽¹⁾; pěkný příklad "provrásnění" horniny (včetně žil vypoceného křemene) je pod vrcholem toru; v popředí je rozevřená puklina vyplněná zvětralinami (orientovaná zhruba ve směru os vrás, tj. skoro kolmá k tahovým puklinám ⁽⁵⁾; v levé části snímku je vidět dutina tvaru oka po vyvětralém (vypadlém) vypoceném křemenu, což je na skále častý jev, způsobený mrznoucí vodou (ledem) ⁽²⁾; na skále lze pozorovat (minimálně) dva různě orientované systémy zvrásnění (!) ⁽⁴⁾...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ hornina je různě zvrásněna; rozdíly ve velikosti amplitud vrás lze pozorovat v různých částech skály; pokud se díváme lupou, uvidíme jiné zvrásnění než pouhým okem při pohledu z dálky nebo zblízka; vrásy vznikají tzv. "duktilní" čili plastickou deformací při orientovaných kompresích (stlačení) (z pohledu globálního jsou to stresové tlaky, například jako důsledek podsouvání tektonické desky Saxothuringika pod Tepelsko-barrandienský blok v rámci variské orogeneze - schematicky znázorněno na obrázku úplně vpravo),

     

⁽²⁾ tzv. "regelačními procesy",
⁽³⁾ kromě vrás můžeme pozorovat různé ohyby ("flexury"), zejména u více kompetentních částí - křemenných vložek,
vlevo ohyb, uprostřed vrása, vpravo - příklad ohybu nad zlomem pod rigidními vrstvami,

      

⁽⁴⁾ orientace os vrás menších rozměrů (amplitud) S1 a osy velké vrásy S2 (viz níže) je diametrálně rozdílný, stejně tak orientace os vrás naložených na sebe S3 (viz níže) - vrásy pravděpodobně vznikly v jiných časových úsecích nebo došlo k převrásnění,
⁽⁵⁾ na snímku "rovné čelo", plocha S2, čili řez "petrografický yz")...



... detaily deformace ("provrásnění") horniny - pohled na plochu skoro kolmou na metamorfní břidličnatost ⁽¹⁾, resp. pohled ve směru os vrás ⁽²⁾; viditelná plocha podlehla dlouhodobé erozi (původně skryté pod vegetací) a  je zvětralá s patrným "nízkým reliéfem" ⁽³⁾...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ též k "foliaci" nebo "metamorfní vrstevnatosti" (což jsou plochy S1),
⁽²⁾ tj. ve směru osy x elipsoidu deformace (kolmo na plochu S₂, elipsoidu deformace, řez označovaný jako "petrografický"),
⁽³⁾ "nízkým reliéfem" se zde rozumí plochý reliéf, kdy skulptura má nízkou hloubku (nevyčnívá nijak výrazně z plochy povrchu), často se používá též výraz "basreliéf"... 



... mikro-detaily duktilní deformace ("provrásnění") horniny ⁽³⁾ - pohled ve směru os vrásek ⁽¹⁾ na plochu přirozeně vzniklou odlomením horniny; patrný je velmi "nízký reliéf", vrásky jsou velikosti mm, tvořené střídáním zrn křemene s Fe minerály a zprohýbanými plochami S1, tvořené hlavně slídou; vše je probarveno do hněda; lesklé plošky jsou lupínky muskovitu jinak orientované (narostlé v jiných směrech) ⁽²⁾...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ přibližně kolmo na "foliaci" (plochu S1) vzorku,
⁽²⁾ mohou reprezentovat další paleonapětí (resp. další plochu S2(?), kosou k S1) v hornině, působící po vzniku metamorfní vrstevnatosti S1,
⁽³⁾ jedná se o vzorek nalezený na terénu (tedy neorientovaný), odlomený ze skály zatím z nezjištěného místa, při jejím čištění od zeminy a náletových porostů...



... detail celkového povrchového zvětrávání svorů pod nízkou vegetací - povrch horniny je přirozeně destruován všemi vnějšími geologickými silami a zejména porosty mechů ⁽¹⁾, kterým se ve vlhkém a občas vysychajícím prostředí velmi daří; mechy tvoří souvislé porosty, přispívají k rozrušování povrchu horniny a ukrývající pěkný "nízký reliéf"...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ jedná se o... text v přípravě 



... na plochách metamorfní břidličnatosti jsou často rezaté povlaky tvořené oxidy a hydroxidy železa (například minerálem "limonit" ⁽¹⁾); skála byla před budováním lezeckých tras hustě pokrytá vegetací - mechorosty, lišejníky a místy mocnější vrstvou půdy s travním porostem, nálety vzrostlejších dřevin a nízkých bylin (borůvky apod.)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ limonit (Fe2O3·nH2O) je jemnozrnnou směsí minerálů, zejména - goethitu, lepidokrokitu, přidruženě hematitu a dalších minerálů Fe...



... detail různě silných povlaků oxidů a hydroxidů železa na plochách metamorfní břidličnatosti...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ xxx



... dobře viditelná, oxidy a hydroxidy Fe probarvená poloha ⁽¹⁾ v návětrné stěně skály - pohled v řezu, kose na metamorfní břidličnatost; v dolní části snímku vidíme sekreční ("vypocený") křemen... (poloha nebyla zatím očištěna a podrobněji zdokumentována, je po vrcholem skály a dosažitelná pouze z úvazku na lanové trase ferrat)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ polohy bohaté železem jsou celkově méně odolné vůči erozi a zřejmě tak větrají rychleji, než okolí...



... na "toru" je několik velmi hlubokých konkávních (vydutých) kuželovitě se zužujících prohlubní, uvnitř černě zbarvených ^{(1, 2, 3 a 4)}; na snímku je detailní záběr dovrchní struktury menších rozměrů, nepravidelného a uvnitř eliptického tvaru...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ pravděpodobně se jedná o místa, odkud vyvětral křemen, nebo místa s méně odolná proti větrání,
⁽²⁾ na vzniku prohlubní se účastnily další mechanizmy (zejména působením větru, vody a chemických procesů),
⁽³⁾ tmavá (černá) místa mohou indikovat koncentraci tmavé slídy - biotitu nebo jiných minerálů (zatím neověřeno),
⁽⁴⁾ kuželovité prohlubně nejsou stejných velikostí ani hloubky a jsou na místech, kde by je člověk nečekal = například ve spodních plochách "převisů" a "říms" (tj. z pohledu pozorovatele jsou vyhloubeny směrem vzhůru)...



... extrémně hluboká svislá, dovrchní, na ústí téměř kruhová výduť postupně se kuželovitě zužující ⁽¹⁾; na snímku je vidět místní rozdílnost ve složení svoru - polohy s hustě nahloučeným sekrečním křemenem (vpravo) a polohy bez křemene (vlevo)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ struktura je přístupná pouze lezecky z úvazku, pod jisticím lanem je odstraněná kotva (zbytek z původní trasy před přeložením)...



... detail dovrchní téměř kruhová výdutě, kuželovitě se zužující; vpravo je vidět navazující mělčí - jinak tvarovaná - prohlubeň ⁽¹⁾ ...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ struktura je nejasného minerálního složení, stejně tak je nejasný původ tmavé barvy...



... části konvexních (vypouklých) a konkávních (vydutých) struktur vzniklých erozí ⁽¹⁾...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ vzorky byly nalezeny na terénu a pochází ze skalního masivu, kde byly pravděpodobně odlomeny při jeho čistění (odstraňování zeminy + porostů); na vzorcích je dobře patrný "černý povrch" (zatím nejasného složení a vzniku); vzorek vlevo se skládá ze dvou kusů nalezených s odstupem jednoho roku (!) a je rozštípnutý podle metamorfní plochy břidličnatosti...



... konkávní (vyduté) a jiné struktury blízko "skalního okna", pohled vzhůru; svor je v této partii "kvarcitického charakteru" ⁽¹⁾ (drobnozrnné složení z "vrstviček" křemene a slídy) s menší odolností proti erozi...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ definice "kvarcitického svoru" - xxx



... detail větší dovrchní "půl/konkávní" struktury, kuželovitě se zužující a ukončené malou výdutí, černě zbarvenou (zatím neznámým minerálem nebo zvětrávacím pochodem ⁽¹⁾)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ ... pokud máte nějaký nápad na vysvětelní - uvítám jej - napište...



... zajímavá erozní struktura vzhledu "řetízku" ⁽¹⁾ pravděpodobně vzniklá vyvětráním akumulací sekrečního křemene...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ podobných struktur v mensích rozměrech a s větším počtem "důlků" lze naléz i jinde na návětrné straně toru, především ve směru ploch metamorfní břidličnatosti, které jsou zároveň erozně prohloubené...

obrázek v přípravě

... pohled na skupinu mělkých dovrchních výdutí (ve stropu převisu)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... mocná partie s nahloučeným sekrečním křemenem (popraskané žilky, žíly) a pod ní různě tvarované prohlubně, důlky v řadě a trhliny ⁽¹⁾...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ zřejmě po vyvětralém křemeni nebo jako důsledek větrání měkčích částí horniny, obdobné geomorfologické tvary vznikají v sedimentárních horninách (v pískovcích, slepencích. arkózách a drobách), lze předpokládat, že svor má  - v místech vzniku oblých tvarů v plochách - podobné vlastnosti (zrnitost apod.) jako zpevněné klastické sedimenty a probíhají zde podobné mechanizmy větrání (může to však být i zcela jinak :-)...



... "skalní okno" ^{(1, 5 a 6)} je nejvzácnější, jedinou a jedinečnou geomorfologickou strukturou v ašských svorech ⁽²⁾; podobné struktury běžně vznikají v sedimentárních horninách ⁽³⁾; v metamorfovaných horninách jde o raritní jev (!) = podobná struktura se jinde na Ašsku a v okolí nenachází ⁽⁴⁾; struktura se zachovala do dnešních časů vhodným umístěním - mírně ukryta pod výše položeným nevýrazným převisem; pohled zleva ukazuje i vodou formovaný "odtokový kanálek" jehož přirozeným prohlubováním dochází k oddělování spodní části struktury od skalního masivu - více viz stránka "Destrukce geomorfologických struktur" ^{(6 a 7)}; obrázek vlevo níže ukazuje pozici skalního okna v rámci skalního uskupení Čertových skal; obrázek vpravo ukazuje překonávání skalního okna před přeložením trasy (v.01)...

   

POZNÁMKY
⁽¹⁾ pravděpodobně vznikalo statisíce let (spíš déle), drtivá většina tvarů reliéfu (terénu) není starší než 60 mil. let, mnoho tvarů vzniklo až v kvartéru (0 - cca 2,6 mil. let)
zdroj: "Geomorfologie Ašska"
⁽²⁾ tzv. morfoskulputura velikosti "nanoformy", resp. "střední mikroformy",
⁽³⁾ zejména v pískovcích, slepencích a arkózách,
⁽⁴⁾ zatím nebyla nalezena jinde na Ašsku, ani v okolí, ve Smrčinách a ani v Krušných horách,
⁽⁵⁾ rychleji zvětrávající polohy ve svorech jsou tvořeny "kvarcitickým svorem" v drobnozrnném vývoji s menší odolností vůči erozi,
⁽⁶⁾ unikátní geomorfologická struktura - "skalní okno" nám umožňuje sledování vlivu antropogenní činnosti člověka na stabilitu a povrch struktury v průběhu času, kdy je namáhána ošlapem a nadměrným opakovaným zatížením (rázy, tlakem a otěrem) - více viz stránka "Destrukce geomorfologických struktur",
⁽⁷⁾ antropogenní eroze nanoformy = rozrušování a degradace (ničení) struktury "skalního okna" opakovaným neúměrným zatížením, lezec je nucen přes strukturu projít a i při použití měkké obuvi dochází k opakovanému narušování povrchu struktury, které nemusí být ihned zřejmé, urychluje však ostatní přirozené zvětrávací procesy (působení exogenních geologických sil - zejména mrazu, vody, větru... + spolupůsobení chemického zvětrávání) až 1000x...



... geomorfologická struktura - "skalní okno" ⁽¹⁾ - vznikla v nejmladším geologickém období (čtvrtohorách) s "modelací" v poslední době ledové (-2,558  až 0 mil. let) a její vývoj trvá dodnes; odborné zdroje uvádí, že antropogenní ovlivnění takové struktury může její destrukci urychlit až 1000krát; na snímku (pravá návětrná část skály) jsou patrny i některé další konkávní (vyduté) erozní struktury různých tvarů...; obrázek vlevo - i po přeložení trasy (v.01) výše (nad převis) je do struktury skalního okna šlapáno (!); prostřední obrázek - doporučený způsob překonání struktury skalního okna zkušeným lezcem; obrázek vpravo - frontální pohled na skalní okno...

      

POZNÁMKY
⁽¹⁾ skalní okno - "základní charakteristika - Skalní okno je perforace úzké skalní stěny, jejíž dno leží vevisuté poloze nad úpatím stěny. Rozměry skalních oken se pohybují od několika metrů, ojediněle od několika desítek metrů. Skalní okna vznikají v různých horninách odlišnými procesy, nejčastěji abrazí, eolickou korazí, krasověním, rozpadem podél puklin a zvětráváním a odnosem zpravidla dobře propustných nebo rozpustných hornin, nejčastěji na méně odolných polohách nebo puklinách; výskyt v ČR - Pískovcová skalní města (Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny, Tiské stěny, Kokořínsko, Český ráj, Prachovské skály, Budislavské skály, Pulčínské skály)."
(zdroj: Lexikon tvarů reliéfu České republiky, Doc. RNDr. Irena SMOLOVÁ, Ph.D. (Univerzita Palackého v Olomouci), Doc. RNDr. Jan VÍTEK (Univerzita Hradec Králové); dostupné on-line)...



... "historické foto" - neporušené "skalní okno"... (foto ZN, 2019)



... k destrukci skalního výchozu (tzv. "mrazového srubu") dochází podle paralelního systému (tahových/střižných) puklin; plochy puklin jsou relativně rovné a dokud nedojde k destrukci skály, jsou většinou tzv. "sevřené"; díky puklinám a úklonu "metamorfní břidličnatosti" ("foliace") zatéká voda hluboko do skály a narušuje jí; podstatnou destrukční silou, patřící do vnějších (exogenních) geologických sil, jsou tzv. "regelační procesy", což je opakované mrznutí a rozmrzání vody v puklinách, v různě otevřených/navětralých spárách apod...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... "historické foto" - paralelní systém puklin (ještě s vegetací a bez lanové trasy)...



... pokročile rozevřená puklina modelovaná vodou, mrazem a ovlivněna gravitací, neustále se zvětšující puklina rozdělila skálu na několik částí; pravá část se velmi neznatelnou rychlostí posunuje po svahu ... až se jednou oddělí a postupně (nebo naráz) zřítí; k procesu tedy významně přispívá průnik vody hluboko do skály, "regelační procesy" a všudypřítomná gravitace...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... přirozeně vzniklý geomorfologický tvar - "skalní převis" (= odpočinkové místo pro většího trpaslíka, více malých trpaslíků bez Sněhurky nebo jednoho líného tlustého čerta - dle legendy nejpravděpodobnější varianta původního využití :-); místo by se hodilo mírně upravit, například prohloubit, vyložit plochými kameny a vybudovat k němu (od lavičky) pěknou kamenou cestičku :-); převis je stabilní, staticky bezpečný a může sloužit ke hrám dětí i jako nouzový přístřešek při dešti...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... geomorfologický tvar "kapsa" je zajímavou strukturou, máme tu hned dvě vedle sebe; "kapsy" byly vymodelovány zatékající vodou (tekoucí svrchu po puklinách dovnitř skály - zejména při dešti a při tajícím sněhu), mrazem a gravitací; kapsy vznikly v petrograficky ("litologicky") odlišných místech horniny (koncentrace slíd, koncentrace mikrotrhlin, vhodný sklon foliace a pukliny kolmé na metamorfní břidličnatost - probíhá podrobná dokumentace)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... výchoz skály ⁽³⁾ ve svahu vzniklý působením vnějších ^{(1, 4)} geologických sil - zde s pěkným přirozeným tvarovým omezením díky puklinám jako projev sil vnějších i vnitřních ^{(2, 4)}; vše porostlé zrněnkou (jednobuněčnou řasou) a občas mechem; frontální plocha má směr zhruba stejný jako zlom probíhající nedaleko (viz další obrázek níže)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ vnější (exogenní) geologické síly zemský povrch rozrušují (erodují), tvarují a zarovnávají - v terénu ve výsledku zmenšují výškové rozdíly; patří mezi ně: činnost vody, mrazu, větru, působení změn teplot, gravitace a různé fyzikálně-chemické procesy rozrušující horniny a zemský povrch jako takový,
⁽²⁾ vnitřní (endogenní) geologické síly působí skrytě (globální tektonika litosférických desek a s ní související jevy - vznik zlomů) a občas se projeví krátkými "eventy", které člověk zaznamená (zemětřesení, výbuchy sopek apod.),
⁽³⁾ tzv. mrazový srub - geomorfologický tvar o velikosti "mezoforma" (dle Smolová, UPOL, dostupné on-line),
⁽⁴⁾ vnější a vnitřní geologické síly jsou jako jing a jang , působí proti sobě a zároveň se doplňují :-), přesně podle "Vše co právě vzniká nebo zaniká má v sobě zároveň část budoucího Zániku i budoucího Vzniku!"; více na webu GeologieAsska.cz, stránce "Geomorfologie Ašska"...



... zlom (plocha zlomu) v "selském lomu" ⁽¹⁾ ve svorech a jeho zobrazení v geologických mapách ⁽²⁾ ...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ "selský lom" = obvykle příležitostná těžba kamene (apod.) menšího rozsahu, pro potřeby blízkého okolí a majitele pozemků
⁽²⁾ zobrazení selského lomu a zlomu v geologické mapě (geocr50+dmr5g) a (geocr25+dmr5g):

   

obrázek v přípravě

... detail zlomové plochy...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... pohled na část zlomové plochy v lomu zahloubeném do svahu...



... pohled na skalní výchoz ve svahu - mrazový srub - na plochu odpovídající směrům zlomů v širším okolí Čertových skal...



... extrémně zajímavý detail nesouhlasného systému rýhování ⁽¹⁾ na několika elementech (slabých křemenných žilách) těsně nad sebou, jež mohou indikovat polyfázový vznik struktury; jsou zde vidět i akreční přírůstky a zhojené trhliny; pohled směrem mírně šikmo svrchu ⁽²⁾...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ též "striace", ohlazy či ohlazové rýhy, ohlazové rýhování, ohlazové lineace - svírají spolu úhel cca 50 °,

⁽²⁾ aby bylo vidět rýhování, jež se celkem špatně fotí...



... zřetelně viditelné "akreční přírůstky křemene" ⁽¹⁾ v ploše křehkého porušení (zlomu) s patrným rýhováním indikujícím relativní směr pohybu; jde o vzorek nalezený na terénu a nelze tedy na něm nic měřit...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ akreční přírůstky křemene (též "akreční stupně") vznikají na zlomech tam, kde je relativně hodně fluid a určují smysl pohybu, který je tak pomalý, že minerál (v tomto případě křemen) byl schopen kontinuálně vyplňovat vzniklou mezeru; na pravém obrázku je znázorněn mechanismus vzniku: a) vznik "dutiny", b) zaplnění krystalizujícím minerálem a c) konečný stav pozorovené plochy, kdy vrchní část chybí a jsou vidět přírůstky - "akreční stupně"...

 

 
... jedinečná geologická struktura - "několika necylindrických ⁽³⁾ vrás nad sebou" - se na první pohled jeví jako "naskládané polštáře" či "bochníky chleba", unikátnost spočívá v tom, že jde o vrásy se zvrásněnými (zakřivenými) osami ⁽¹⁾, jsou zde vidět křehká porušení ⁽²⁾ a ohlazové lineace (rýhy)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ zřejmě jde o převrásněné vrásy typ 1 (osy i osní plochy kolmé, osy zvrásněny, osní plochy zůstávají rovinné) - "něco jako plato na vajíčka", k diskuzi zůstává i typ 2 (osy i osní plochy kolmé, osy zvrásněny, osní plochy zvrásněny), obrázek vpravo - rozdíl mezi polyfázovým a jednofázovým vznikem,

      

   

⁽²⁾ dobře patrné jsou dílčí posuny rozlámaných segmentů u horní vrásy - střední část se jeví jako "zatlačená" a krajní segmenty jako "vystouplé"; celkově lze nalézt několik trhlin jejichž posloupnost vzniku (stáří vůči vráse) je k diskuzi (obrázek vpravo - šipky pouze ukazují, kde trhliny jsou, nikoliv směr posunu),
⁽³⁾ rozdíl mezi osou vrásy cylindrické (pravo) a necylindrické (vlevo)... (zdroj: https://www.geological-digressions.com/)





... částečně rozevřené pukliny (tahové) vyznívající do ploch metamorfní břidličnatosti ("foliace"), u pravé pukliny se znatelnými průhyby nad puklinou; pravá puklina má jiný směr (je cca kolmá) na generální směr puklin ve skalním výchozu; puklina pravděpodobně vznikla synkinematicky (současně) se vznikem metamorfní břidličnatosti ("foliace") a je starší než ostatní pukliny (?)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... čerstvý antropogenní jev - cílený zásah člověka do skály - nevyužitý vývrt pro osazení kotvy, vzniklý v roce 2024 při budování lezeckého terénu - ferrat....

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... detail plochy kulisovité pukliny s patrnou "pérovitou" stavbou ("zátrhy" indikující tahové namáhání (napjatost ve skalním masivu)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... detail zvětrávání svorů podle ploch metamorfní břidličnatosti ("foliace") do zajímavých lamel...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... detail kapsy se znatelnou vlhkostí (i při suchém počasí) a s viditelným vyplavováním zvětralého materiálu...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... příklad běžného rozpadu skály = díky "regelačním procesům" se blok vysouvá a chystá zřítit; celý skalní výchoz je značně popraskán, pukliny se rozevírají a jednotlivé dílčí bloky se - především díky gravitaci - sunou po svahu; čelo skály je poměrně rovné a málo zvětralé; na výchozu je vidět (na skalách běžný) porost mechu a trav; obvykle vidíme silnější vrstvu půdy; zelené plochy tvoří různé typy řas (zrněnka apod.)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... celkový pohled na rozevřené pukliny ve skále, které jí rozdělily na velké  - již relativně samostatné - bloky, které se neznatelně (ale trvale) sunou po svahu, až se jednou zcela oddělí a zřítí; takto rozevřené pukliny mají plochy realativně méně zvětralé než je například pravý blok skály; ten je někdejší jednou stranou pukliny a je viditělně značně zvětralý do formy "vysokého oblého reliéfu"...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... část skalního výchozu (mrazový srub pod torem, směrem po svahu) na kterém je viditelná odlišná eroze zatím nejasného původu (hiát  či  diskordance v protolitu?, vyznělé pukliny?, reliktní struktura?); zkoumám...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... viditelné deformace v plochách foliace -  jev, který je už bohužel zničen ulomením (ošlapáním) (30. 5. 2025)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... rovná rozevřená puklina vyznívající do ploch "metamorfní břidličnatosti" (tahová puklina)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... vyznívající rovná puklina, častý jev na skalním výchozu; jedná se především o pukliny tahové, vzhledem k hornině velmi mladé; do jekékoliv pukliny, byť se nám zdá sevřená, zatéká voda, v zimě mrzne v led a trhá skálu...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



...místo s extrémním nahloučením vypoceného křemene ve svoru; křemen tvoří žilky, žíly i domnělé vrásy...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... velmi zajímavá struktura (část vrásy, vrás ?), podivně "rozválcované" žíly či křemenné polohy na sebe "naskládané" (mechanizmus vzniku ?); struktura prezentující "duktilní přetvoření kompetentní části nehomogenního horninového prostředí" při variské orogenezi / regionální metamorfóze...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ nový text:
geologická struktura - "duktilní přetvoření kompetentní části nehomogenního horninového prostředí s patrným přesunutím" - nám ukazuje jak se horniny chovaly při nepředstavitelných podmínkách kombinací teploty + tlaku s pravděpodobným působení fluid, v rámci regionální metamorfózy hornin při variské orogenezi, kdy se uplatňovaly různé mechanizmy vrásnění a zejména mechanizmus "příkrovových staveb" - polyfázových násunů horninových celků přes sebe... 



... na kolmé stěně skály (na návětrné straně) jsou čtyři zajímavé tvary kompetentní horniny (víc odolávající erozi) v poloze méně odolného "kvarcitického svoru"...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... celkový pohled na vrásovou strukturu ⁽¹⁾ (svrchu), kde vrása (vpravo) přechází do struktury "čokoládová tabulka" (vlevo)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ vrásy jsou málokdy dokonalé, při jejich vzniku se uplatňuje mnoho faktorů působících v heterogenním prostředí horninového masivu - místní i celková kompetetnost horniny, teplota, tlaky (litostatický, orientovaný), přítomnost fluid a především čas a mnohdy opakování (polyfázové procesy); situace, kterou dnes pozorujeme na povrchu vznikla kdysi hluboko v horninovém masivu, v hloubkách cca 2-8 km...



... zajímavá deformace plochy metamorfní břidličnatosti - jev podobný struktuře "čokoládová tabulka" ⁽¹⁾; na snímku je vidět i několik generací křehkého porušení celé struktury ⁽²⁾; směrem doprava nahoru ubíhá "křemenné jádro vrásy", které je popraskáno podobně jako deformovaná plocha ale i jinak; (modrou barvu obrázku způsobilo sluneční světlo a "reakce" mobilu na momentální světelné podmínky, barva není skutečná - bude opraveno)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ struktury typu "čokoládová tabulka" vznikají působením "natažením" ve všech směrech (v ploše S1) a pokud je struktura nepravidelná, vznikla jednofázově,
⁽²⁾ podle toho, jak a co trhliny porušují lze usuzovat na časovou posloupnost jejich vzniku...

  



... vrása (cca frontální pohled) s pracovní definicí (11/2025): "asymetrická vrásová struktura vzniklá příčným střihem, později deformovaná "budináží" ⁽¹⁾ a postižená polyfázovým křehkým porušením"...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ "budináž" reliktu horního ramene vrásové struktury je výsledkem mírného "roztažení", obrázek vlevo - struktury vznikající v jednotlivých směrech (v elipsoidu deformace):
a) největší natažení = symetrické budiny, b) největší zkrácení = symetrické vrásy, c) natažení s úhlovou složkou = kulisovité budiny, d) zkrácení s úhlovou složkou = asymetrické vrásy...

   



... detailní pohled na vrásu zleva vzhůru; nad viditelně zaoblenou částí vrásy je torzo dalšího ramena téže struktury ("poloha křemene" za kladivem, viditelná hlavně směrem vpravo); vrásu jako celek lze interpretovat jako "asymetrickou", "budinovanou" (kinematika zkrácení a natažení ^{(1, 2)}) a zároveň ovlivněnou i příčným střihem (zda najednou nebo postupně a v jakém sledu je zatím k diskuzi); osobně se domnívám, že jde o vrásu vzniklou tzv. příčným střihem (tomu odpovídá rýhování na povrchu ploch ramen vrásy) a posléze deformovanou roztažením (viz modrý útvar v grafu S1S2), do podoby "příčně budinované struktury", v konečné fázi polyfázově křehce porušené...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ výsledný (ideální) vzhled tahové vrásy postižené budináží (modrý objekt),
⁽²⁾ kinematika zkrácení a natažení je vidět na obrázku vpravo, tj. vrása vzniká zkrácením ve směru y a natažením (budináž) ve směru x (v ose z předpokládáme působení neměnného litostatického tlaku)...

    



... pohled na unikátní strukturu ⁽⁴⁾ vrásy ve směru její osy (= směr násady kladiva), s patrným rýhováním ("ohlazovou lineací"); pravděpodobně jde o přemodelovanou křemennou žílu ⁽⁴⁾ ve tvaru blížící se "izoklinální vráse" (v rámci širší - dnes na výchozu nezachované - vrásové struktury) ⁽¹⁾; vrása je v popředí snímku více sevřená (jeví se jako špičatá - "angulární"); kladivo leží na ramenu vrásy (tj. vlastně "uvnitř" celé vrásové struktury a násada směřuje ve směru její osy); horní část vrásy (v "zámku") je křehce porušená ⁽²⁾; vrása má v části kde leží kladivo jiný směr osy než v části dále, kde je patrná "struktura čokoládové tabulky"; vrása se v části za kladivem jeví jako více rozevřená (zatím neměřeno); mechanizmus vzniku - v kontextu - okolí je zatím nejasný; osobně se domnívám, že jde o vrásu vzniklou tzv. příčným střihem ⁽⁴⁾ (nikoliv jen podélným ohybem), čemuž odpovídá rýhování na povrchu ploch ramen vrásy (= "ohlazová lineace" je paralélní se směrem střihu (stříhání) a rýhování je kose protažené (v horní části vrásy až paralélní) k orientaci vrásové osy) ⁽³⁾ a posléze deformovanou roztažením se vznikem konečné formy - "příčně budinované vrásy"...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ může jít částečně i o reliktní strukturu (svory byly metamorfovány 2x, poprvé při kadomském vrásnění, kdy zřejmě vznikly (neoproterozoikum-kambrium) a pak v rámci variského vrásnění (cca devon), kdy byly přepracovány; navíc mohly být později prohřáty granitoidy smrčinského plutonu a postiženy neotektonickými deformacemi,
⁽²⁾ v zatím nejasné sekvenci křehkých porušení, kterých je na výchozu velké množství,
⁽³⁾ rozdíl v dynamických příčinách vzniku vrás (namáhání v ploše x/y), vlevo je příčný střih (ohlazová lineace je kosá k ose x a může konvergovat až k ose y), vpravo je podélný ohyb (ohlazová lineace je kolmá k ose x, tj. paralélní s osou y),
⁽⁴⁾ Ćeský masiv je charakteristický obrovským výskytem střižných deformací jako důsledek "šikmých" (nikoliv frontálních) násunů pri variské orogenezi...

  

⁽⁴⁾ "vypreparované jádro vrásy" - text v přípravě

obrázek v přípravě

... v obrázku je ručně dokreslen hypotetický tvar celé vrásy - ve spodní části "izoklinální" a ve vrchní části "angulární"...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... velmi zajímavý detail "podélného" a "zkrouceného" ⁽⁴⁾ rýhování ⁽¹⁾ (ve vrchní části vrásy) s rozevřenými trhlinami vyplněnými podrceným křemenem a nejmladším systémem prasklin ⁽²⁾; rýhování se blíží směru osy vrásy  = vrása vznikla příčným střihem nebo podobným kinematickým mechanizmem ⁽³⁾; vrchní část snímku patří druhému ramenu vrásy...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ tzv. ohlazové lineace nebo ohlazového rýhování (synonyma),
⁽²⁾ jemné nerozevřené praskliny mají jiný směr, než trhlina s podrceným křemenem a jsou tedy mladší,
⁽³⁾ kdyby bylo rýhování kolmé na osu vrásy, znamenalo by to vznik vrásy podélným ohybem,
⁽⁴⁾ jaké síly se podílely na "zkrouceném rýhování" je k diskuzi...



... pohled na levou ("závětrnou") část skály, která je omezna puklinou orientovanou v generelním směru zlomů na Ašsku (JV-SSZ, resp. JJV-SSZ) ⁽¹⁾; ve frontálním pohledu je zřejmý "horizontální systém" porušení skály, ve směru ploch metamorfní břidličnatosti...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ hlavní směry zlomů v Českém masivu jsou SZ-JV a SV-JZ; průběh zlomů na Ašsku (více v článku "Ašský zlom, tektonika a neotektonika")...

    obrázek "značení zlomů v geol. mapě"



... pohled na levou plochu pukliny ⁽²⁾, kde je plochá "čočka" sekrečního křemene "regelačními procesy" ⁽¹⁾ postupně vysouvána do volného prostoru (z polohy v ploše metamorfní břidličnatosti do plochy pukliny) až posléze vypadne a vznikne volná škvíra, podobně jako je vidět pod vysouvající se "čočkou"; plocha pukliny je porostlá jednobuněčnou řasou - zrněnkou...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ jako "regelační procesy" označujeme opakované mrznutí a rozmrzání (kapilární) vody v puklinách, mikrotrhlinách a v různě otevřených/navětralých spárách, kdy voda mrznoucí v led zvětšuje objem až o 9 % a tím způsobuje destrukci horniny (tlakem ledu v puklinách),
⁽²⁾ pravá část skály chybí...



... příklad eroze povrchu ⁽¹⁾ mrazového srubu (svory, návětrná strana, pohled do svahu), plocha směrově shodná se směrem zlomů v oblasti...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ povrch je erodován v celé ploše zhruba stejně (plocha jako celek je i při pokročilé erozi a hlubokém reliéfu "rovná"), místně je zvětralá do hloubky - podle složení svoru; řada prohlubní zřejmě obsahovaly sekreční křemen; v horní části obrázku je struktura (tenké pásky křemene proložené slídou) velmi podobná struktuře horniny v místě skalního okna; nejintenzivnější eroze je patrná ve směru ploch metamorfní břidličnatosti a nejhlubší podél puklin, které ji přetínají...

... detail eroze povrchu svorů s důlky ⁽¹⁾, které jsou pravděpodobně po vyvětralých krystalech granátu ⁽²⁾... (druhá "závětrná" strana stejné orientace mrazového srubu z předchozího snímku)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ důlky se jeví při šikmém osvětlení sluncem jako černé, že šlo o granát dovozuji z hranatých tvarů důlků, jejich četnost není na všech místech plochy stejná; granát je bežným nerostem metamorfovaných hornin "středního stupně regionální metamorfózy", kam svory náleží,
⁽²⁾ granát - nečastěji hnědý železnatý almandin (Fe₃Al₂(SiO₄)₃, jehož jméno se vztahuje k lokalitě a starověké brusírně drahokamů Alabanda v Turecku, kde tento minerál nejen těžili, ale i zpracovávali, pojmenování ustanovil roku 1546 Georgius Agricola; fyzikální vlastnosti: tvrdost 7 až 7,5, krystaly dokonale vyvinuté, hustota 4,313 g/cm³, štěpnost chybí, lom lasturnatý; optické vlastnosti: barva od tmavě fialově hnědočervené až po sytě červenou; lesk skelný, průhlednost: průhledný, průsvitný, vryp bílý; chemické vlastnosti: složení: Fe 33,66 %, Al 10,84 %, Si 16,93 %, O 38,57 %, s příměsí manganu a hořčíku; je rozpustný v HF, není radioaktivní (více o granátech)...

LEGENDA A POZNÁMKY, ODKAZY NA STUDIJNÍ MATERIÁLY:

v textech výše se míní:
s ohledem na regionální metamorfózu (tj. ve vztahu k ploše S0):
- označením S0 = plochy původní "vrstevnatosti" protolitu (= žádná deformace, tj. D0)
- označením S1 = plochy "metamorfní břidličnatosti" / foliace (obvykle plochy v rovině os x,y elipsoidu deformace; = deformace D1)
- označením S2 atd. = další plochy deformace (deformace D2 a další)
s ohledem na řezy, zlomy (křehké deformace atd.) a celkový popis napjatostí ve skalním masivu (podle elipsoidu deformace):
- označením S₀ plocha v rovině os x,y = řez xy v elipsoidu deformace, nedeformovaná plocha původní vrstevnatosti (protolitu), někdy paralelní s foliací
- označením S₁ plocha v rovině os x,y = řez xy v elipsoidu deformace, tzv. "paleontologický", paralelní s foliací (či "vrstevnatostí" S₀)
- označením S₂ plocha v rovině os y,z = řez yz v elipsoidu deformace, tzv. "petrografický", kolmý k lineaci (i k foliaci S₁, resp. "vrstevnatosti" S₀)
- označením S₃ plocha v rovině os x,z = řez xz v elipsoidu deformace, tzv. "strukturní", paralelní s lineací a kolmý k foliaci

    

    
      
  

  

obr.: elipsoid deformace, přetvoření prvků v hornině, výsledné (ideální) tvary duktilních a duktilně střiřných struktur podle namáhání v rovinách S¹/S²



obr.: typy interference vrás ("naložení vrásových deformací na sebe" / převrásnění), Fossen 2010

Svor je metamorfovaná hornina, která vzniká progresivní metamorfózou jílových sedimentů, regionální metamorfózou středního stupně a někdy i retrográdní metamorfózou rul (Bowes 1989). Jako svor se označují středně zrnité fylosilikátové horniny, pro které je charakteristické přednostní uspořádání okem rozeznatelných, hlavně fylosilikátových, minerálů (Konopásek 1998). Důležitý znakem je břidličnatost – hornina se štěpí podél paralelních rovin, které se vytvořily právě díky paralelnímu uspořádání minerálů (Bowes et al. 1989).
Svor můžeme přirovnat k slídnaté břidlici. Většina svorů vzniká přeměnou fylitické břidlice a následně pak fylitu. Tento přechod je dán postupným zvětšováním velikosti zrn a postupnými prográdními změnami v mineralogickém složení při rostoucím stupni metamorfózy. Při dalším zvyšování stupně metamorfózy dochází k částečnému tavení, segregaci a k růstu obsahu křemen-živcové složky v hornině, a hornina tak přechází do ruly. V určitém stádiu vývoje svorových hornin dochází k formování porfyroblastů Al-silikátů jako jsou granát, kyanit, andalusit, sillimanit a staurolit (Bowes et al. 1989).
Někdy se vývoj svoru zastaví na pomezí a nelze jednoznačně určit, zda se jedná ještě o fylit na straně jedné nebo už o rulu na straně druhé. Svory se od fylitů liší nejen
stavbou, ale i minerálním složením (hlavně povahou fylosilikátů), a lze je tedy s naprostou přesností rozlišit pouze pod mikroskopem. Rula je charakterizována střídáním tmavých a světlých pásků (mocnějších než 0,5 mm) minerálů, podobně jako je tomu u svoru, ale přednostně paralelně orientovaných minerálů je zde méně jak 50% (Bowes et al. 1989).
(zdroj: BP-CHEMIZMUS STAUROLITU SVORŮ SILEZIKA, Zuzana Nováková, 2013, dostupné on-line)

označení - svor - je používán jednak pro označení metamorfovaných ekvivalentů lutitů středních metamorfních stupňů (granát-biotitový svor), jednak k označení krystalických břidlic, které obsahují křemen a slídy a méně než 10% živců; kvarcit - konglomerát znamenající metamorfované ekvivalenty pískovců a slepenců.
(zdroj: PETROLOGIE I, dostupné on-line)

 
(zdroj: Poznávání minerálů a hornin, Metamorfované horniny, část 1., dostupné on-line)


(zdroj: Multimediální atlas hornin jako interaktivní pomůcka při výuce, Autoři: Jindřich Štelcl, Václav Vávra, Ústav geologických věd, PřF MU, Brno, dostupné on-line)

SVOR - metamorfovaná hornina - Mineralogické složení: základní minerální asociací svoru je křemen, slídy muskovit a biotit, které způsobují nápadnou foliaci (rovnoběžné lupenité uspořádání) horniny, dále chlorit, plagioklas a granát, jako akcesorické (doplňkovité) minerály vystupují apatit či rudní minerály. Geneze: Svor vzniká obecně přeměnou drobnozrnných sedimentů ve středních teplotně-tlakových podmínkách. V řetězci sedimentárních metamorfovaných hornin mu předchází břidlice a fylit, při vyšších teplotně-tlakových podmínkách dochází ke vzniku pararul. Vznik horniny: Protolitem (zdrojovou horninou) byly jílovité až jílovito-písčité horniny (jílovité břidlice a prachovce) usazené ve spodním paleozoiku. Během variských orogenních procesů (před 350 – 340 miliony let) došlo k deformacím a metamorfóze těchto sedimentů za teplot okolo 500°C a při tlaků 0,8 GPa v hloubkách okolo 25 km pod zemským povrchem.
(zdroj: Geopark - h1, dostupné on-line)

minerály svorů (odkazy na stránky velebil.net):
křemen - SiO₂ (zdroj on-line)
muskovit - "světlá slída" KAl₂(Si₃Al)O₁₀(OH, F₂) (zdroj on-line)
biotit - "tmavá slída" K(Mg, Fe₂+)₃(Si₃Al)O₁₀(OH, F)₂ (zdroj on-line)
chlorit - skupina minerálů - klinochlor, (Mg, Fe)₅Al(Si, Al)₄O₁₀(OH)₈, ripidolit, (Mg, Fe₂₊, Al)₆(Si, Al)₄O₁₀(OH)₈ a chamosit, (Fe₂₊, Mg, Fe₃₊)₅Al(Si, Al)₄O₁₀(OH, O)₈ (zdroj on-line)
sericit - jemnozrnná forma muskovitu (zdroj on-line)
živec - zejména andezín Ab_70-50An_30-50 ze skupiny plagioklasů (zdroj on-line)
granát - almandin jeden z nejběžnějších železnatých granátů s obsahem Fe kolem 34 % Fe2+3Al2(SiO4)3 (tmavě fialově hnědočervený až sytě červený, při větrání hnědých barev) (zdroj on-line)
turmalín - obecný název pro izomorfní směs několika složek, z nichž nejvýznamnější pro svory je skoryl NaFe₃Al₆(BO₃)₃Si₆O₁₈(OH, F)₄  (černý/ hnědočerný - díky vysokému obsahu železa) (zdroj on-line)
staurolit - Fe₂Al₉Si₄O₂₂(OH)₂ (zdroj on-line)
kyanit - Al₂SiO₅ (zdroj on-line)

rozšíření svorů v Ašském výběžku dle geologické mapy ČR 1 : 50 000 (číslo barvy 1434), (on-line):

  

více o svorech viz článek na webu "GeologieAšska.cz" - "Svory"

základní typy metamorfovaných hornin - .pdf, on-line

o metamorfovaných horninách obecněji - .pdf, on-line