Geologie
Milý návštěvníku,
stojíš u skal, jež byly vymodelovány vnitřními i vnějšími geologickými silami, tj. neogenními pohyby, činností mrazu, větru, ledu, sněhu, vody, živých organismů, změnami teplot, neustálým působením chemických dějů různého charakteru a gravitací. Výsledky těchto mocných sil vidíš v přítomném okamžiku a stěží si představíš tisíce, statisíce a milióny let, po kterých den, co den působily. Mechanické rozrušování, odnos mikročásteček horniny a chemické zvětrávání minerálů vytvořily zajímavé tvary malých rozměrů. A právě tyto rozličné "nanoformy" - jak se v geomorfologii malé tvary odborně nazývají - zde můžeš obdivovat.
Prohlédni si celkovou i detailní stavbu skal, tvořených kvarcitickým svorem, přeměněnou horninou, vzniklou cca před 330 milióny lety. Stalo se tak v hlubinách tehdejšího variského horstva, za vysokých tlaků a teplot, při srážce prakontinetů Gondwany a Laurussie (Eurameriky). V dalším dlouhém období bylo pohoří, podobné dnešnímu Himálaji, zcela erodováno a zbylý povrch později omlazen (rozlámán a vyzdvižen) při vzniku Alp. Od té doby je nejvyšší terén Ašska erozí snižován za současného výzdvihu. Na povrchu tak zůstávají nejodolnější prokřemenělé části horninového masívu, tvořící dnes několik skalních výchozů tzv. „mrazových srubů“ (ve svahu v okolí ferrat), jeden „tor“ (osamocenou vysokou skálu) a několik „suků“ (nejbližší je skalnatý vrchol Háje).
Dnes viditelné skály různých tvarů a mohutností byly dotvořeny až v nejmladším geologickém období Země – ve čtvrtohorách, které započaly před 2,588 milióny lety první dobou ledovou a trvají dodnes, střídáním chladných dob ledových a teplejších, vlhčích dob meziledových. Terén Ašska byl právě v dobách ledových významně ovlivňován modelační činností mrazu. Například ve vrcholné fázi poslední doby ledové (před 13000 až 73000 lety) se průměrná teplota pohybovala mezi -6 až -8 °C a průměrné srážky dosahovaly 500-700 mm. Časté střídání mrznutí a tání vody (tzv. regelační procesy) probíhaly cyklicky i stokrát ročně.
Všimni si:
"skalního okna" a "větších různě tvarovaných prohlubní", jejichž vyduté tvary různé hloubky a rozevření, vznikly zejména větrnou erozí méně odolných částí horniny nebo prohloubením otvorů po vyvětralém křemeni, působil zde vítr, mráz a související chemické procesy,
"podlouhlých štěrbin s důlky v řadě", různě tvarovaných, tvořených mělčími či hlubšími prohlubněmi ve směru ploch břidličnatosti, jež vznikly vyvětráním odolnějších částí horniny, zejména tzv. vypoceného křemene,
"velkého samostatně na terénu ležícího bloku skály", "větších kapes", značně "rozevřených puklin", "převisů" a "jeskyněk", vzniklých odnosem měkčích částí horniny, působením mrazu, vody, řícením a pomalým posunem skal po svahu "ploužením",
„zajímavě modelovaných vrás“, „různého rýhování“ a „plochy břidličnatosti rozpraskané do podoby čokoládové tabulky“, nejstarších (reliktních) struktur ve skále a známek pohybů uvnitř skalního masivu při jeho vzniku.
Zkus prozkoumat a uvidět:
- "břidličnatost horniny" dovolující její těžbu lámáním v ploché kameny, které byly na Ašsku používány při stavbách domů, opěrných zdí a zejména štětových cest,
"systém puklin" orientovaný jiným směrem, než břidličnatost a dělící skály v menší bloky,
- "vypocený křemen" místy značně nahloučený, což jsou čočky a žíly křemene různých barev, tvarů a mocností, vykrystalovaných z minerálních roztoků putujících při metamorfóze horninou,
- "detaily provrásnění horniny" projevující se různým zprohýbáním a křivostí ploch břidličnatosti (na mikroúrovni pak jejich zvarhánkovatěním),
- „stavbu horniny“ (tzv. texturu), která je "plošně paralelní" a na plochách kolmých k břidličnatosti viditelná jako nepravidelné páskování - střídání křemene, živců a slíd (tmavého biotitu, světlého muskovitu a nazelenalého chloritu) koncentrovaných na plochách břidličnatosti,
- "lokální rezaté zbarvení horniny" způsobené roztoky oxidů a hydroxidů železa.
V posledních stovkách milionů let se Ašsko přeměnilo z imaginárního mořského dna v bouřlivé velehory, aby pak zestárlo v usedlý nezajímavý, relativně plochý povrch, jež se v posledním období několika desítek milionů let proměnil ve svěží vrchovinu. Místo ferrat „Čertovy skály“ je příkladem nejstarších dochovaných forem terénu Ašska (tzv. paleoreliéfu) v polohách nad 600 m n. mořem, starých až 24 miliónů let. Dobře si ho prohlédni. Důkladně vše prozkoumej a nic nenič. Skály lámat nemusíš, spousta kamenů ležících kolem je ti k dispozici.
Milý návštěvníku,
děkujeme, že se ke všem geomorfologickým jevům na ferratách chováš ohleduplně a svým příkladným přístupem pomáháš k jejich ochraně.
Zdař bůh!
Autor textu a fotografií: Ing. Zdeněk Nepustil
související web - GeoVychazky.cz související web - GeologieAsska.cz
KAM DÁL?
Fotodokumentace geologických jevů
Jak se vybavit na vycházku
Geologie - zde se právě nacházíte
Mapy
Historie lokality "Čertovy skály"
Destrukce geomorfologických struktur
GeologieAsska.cz (přesměrování na samostatný web "www.GeologieAsska.cz")
GeoVychazky.cz (přesměrování na samostatný web "www.GeoVychazky.cz")
Významné geomorfologické jevy a jejich lokalizace na "Čertových skalách"
Širší okolí "Čertových skal" - suk na vrchu Háj (Hainberg) aj. skalní útvary
Kdo jsem (odkaz pro mobilní aplikace)
Mapa serveru (odkaz pro mobilní aplikace)
Kontakty (odkaz pro mobilní aplikace)
Kalendář GeoVycházek (odkaz pro mobilní aplikace)
Kalendář akcí a degustací (odkaz pro mobilní aplikace)