... nejvyšší skálu lze z geomorfologického hlediska považovat za "tor" případně "skalní věž", jde o samostatnou - s ohledem na okolí - relativně vysokou skálu se strmými stěnami, ve starší literatuře označovanou jako "kamýk" a také jménem "tvrdoš"; skála je tvořena "svorem" - přeměněnou (metamorfovanou) horninou, místy ve vývoji "svor kvarcitický" a "svor drobový" ("metadroba")...



... svor má "plošně paralelní" stavbu, což je okem viditelné uspořádání, tzv. "textura"; domnělá "vrstevnatost" se nazývá "metamorfní břidličnatostí" (odborně "foliace", případně "metamorfní vrstevnatost") a vzniká při přeměně horniny; minerální složení horniny je dobře vidět na lomu kolmém k břidličnatosti; jde o křemen, slídy (světlá slída muskovit/sericit a v menší míře tmavá slída biotit), plagioklas (sodnovápenatý živec) a nazelenalý chlorit; rezaté povlaky jsou způsobeny minerály Fe (oxidy a hydroxidy železa)...



... plochy (metamorfní břidličnatosti, "foliace") ve kterých se svor štípe a samovolně relativně dobře rozpadá, mají různý charakter; jsou často zvlněné  (vlevo); rozpad v ploché kameny je predikován relativně oslabenými plochami, na kterých jsou koncentrované slídy (především muskovit ve formě sericitu) a na ně kosými (někdy kolmými) puklinami; na plochách metamorfní břidličnatosti se občas vyskytují zvětralá zrna granátu, chlorit a biotit...



... svor je místně méně či více zvrásněn v důsledku někdejších stresových ("bočních") tlaků; pěkný příklad "provrásnění" horniny (včetně žil vypoceného křemene) je pod vrcholem toru; v popředí je rozevřená puklina vyplněná zvětralinami (orientovaná zhruba ve směru os vrás, tj. skoro kolmá k tahovým puklinám (na snímku "rovné čelo", plocha S₃S₂, čili řez "petrografický yz"); v levé části snímku je vidět dutina tvaru oka po vyvětralém (vypadlém) vypoceném křemenu, což je na skále častý jev,  způsobený mrznoucí vodou (ledem)...



... detaily deformace ("provrásnění") horniny - pohled na plochu skoro kolmou na metamorfní břidličnatost ("foliaci", plochu S₃S₂ - řez "petrografický yz", "metamorfní vrstevnatost"), resp. pohled ve směru os vrás; plocha je zvětralá s patrným "nízkým reliéfem"...



... detail celkového povrchového zvětrávání svorů (nejen podle ploch metamorfní břidličnatosti  - "foliace"), povrch horniny je přirozeně destruován všemi vnějšími geologickými silami a zejména porosty mechů, kterým se ve vlhkém a občas vysychajícím prostředí velmi daří; mechy tvoří souvislé porosty, přispívají k rozrušování povrchu horniny a ukrývající pěkný "nízký reliéf"...



... na plochách metamorfní břidličnatosti ("foliace") jsou často rezaté povlaky tvořené oxidy a hydroxidy železa (například minerálem "limonit", který je jemnozrnnou směsí minerálů, zejména - goethitu, lepidokrokitu, přidruženě hematitu a dalších minerálů Fe); skála byla před budováním lezeckých tras hustě pokrytá vegetací - mechorosty, lišejníky a místy mocnější vrstvou půdy s travním porostem, nálety dřevin a nízkých bylin (borůvky apod.)...



... dobře viditelná, oxidy a hydroxidy Fe probarvená poloha ve stěně skály - pohled v řezu, kose na metamorfní břidličnatost; v dolní části snímku "vypocený křemen"; polohy bohaté železem zřejmě podléhají rychlejší erozi...



... na nejvyšší skále je velké množství různě tvarovaných, mělčích i velmi hlubokých konkávních (vydutých) prohlubní; jedná se o vyvětralá měkčí místa v hornině vzniklá různými mechanizmy (zejména působením větru a chemických procesů), tmavá místa indikují koncentraci tmavé slídy - biotitu); prohlubně jsou i na místech, kde by je člověk nečekal - například ve spodních plochách "převisů" a "říms" (tj. z pohledu pozorovatele jsou vyhloubeny směrem vzhůru)...



... mocná partie s nahloučeným vypoceným křemenem (popraskané žilky, žíly) - nahoře; ve skále kolem jsou roztodivně tvarované výdutě, důlky v řadě a různé prohlubně po vyvětralém křemeni (nebo jako důsledek větrání měkčích částí horniny), obdobné geomorfologické tvary vznikají v sedimentárních horninách (v pískovcích, slepencích. arkózách a drobách), lze předpokládat, že svor má  - v místech vzniku oblých tvarů v plochách - podobné vlastnosti (zrnitost apod.) jako zpevněné klastické sedimenty a probíhají zde podobné mechanizmy větrání (může to však být i zcela jinak :-)...



... "skalní okno" pravděpodobně vznikalo statisíce let (spíš déle), je nejvzácnější, jedinou a jedinečnou geomorfologickou strukturou v ašských svorech (tzv. morfoskulputura velikosti "nanoformy", resp. "střední mikroformy"); podobné struktury vznikají v sedimentárních horninách (v pískovcích, slepencích a arkózách apod.); v metamorfovaných horninách Ašska (zde ve svorech) jde o raritní jev (!) = podobná struktura se jinde na Ašsku a v okolí nenachází (a zřejmě neexistuje!!!); rychleji zvětrávající polohy ve svorech jsou tvořeny "drobovým svorem" (resp. "metadrobou")...



... k destrukci skalního výchozu (tzv. "mrazového srubu") dochází podle paralelního systému (tahových/střižných) puklin,; plochy puklin jsou relativně rovné a dokud nedojde k destrukci skály, jsou většinou tzv. "sevřené"; díky puklinám a úklonu "metamorfní břidličnatosti" ("foliace") zatéká voda hluboko do skály a narušuje jí; podstatnou destrukční silou, patřící do vnějších (exogenních) geologických sil, jsou tzv. "regelační procesy", což je opakované mrznutí a rozmrzání vody v puklinách, v různě otevřených/navětralých spárách apod...



... pokročile rozevřená puklina modelovaná vodou, mrazem a ovlivněna gravitací, neustále se zvětšující puklina rozdělila skálu na několik částí; pravá část se velmi neznatelnou rychlostí posunuje po svahu ... až se jednou oddělí a postupně (nebo naráz) zřítí; k procesu tedy významně přispívá průnik vody hluboko do skály, "regelační procesy" a všudypřítomná gravitace...



... přirozeně vzniklý geomorfologický tvar - "skalní převis" (= odpočinkové místo pro většího trpaslíka, více malých trpaslíků bez Sněhurky nebo jednoho líného tlustého čerta - dle legendy nejpravděpodobnější varianta původního využití :-); místo by se hodilo mírně upravit, například prohloubit, vyložit plochými kameny a vybudovat k němu (od lavičky) pěknou kamenou cestičku :-); převis je stabilní, staticky bezpečný a může sloužit ke hrám dětí i jako nouzový přístřešek při dešti...



... geomorfologický tvar "kapsa" je zajímavou strukturou, máme tu hned dvě vedle sebe; "kapsy" byly vymodelovány zatékající vodou (tekoucí svrchu po puklinách dovnitř skály - zejména při dešti a při tajícím sněhu), mrazem a gravitací; kapsy vznikly v petrograficky ("litologicky") odlišných místech horniny (koncentrace slíd, koncentrace mikrotrhlin, vhodný sklon foliace a pukliny kolmé na metamorfní břidličnatost - probíhá podrobná dokumentace)...



... mrazový srub je výchoz skály ve svahu vzniklý působením všech vnějších (exogenních) geologických sil, což je činnost vody, mrazu, větru, působení změn teplot a gravitace; zde s pěkným přirozeným tvarovým omezením díky puklinám; vše porostlé zrněnkou (jednobuněčnou řasou) a občas mechem; frontální plocha má směr zhruba stejný jako zlom probíhající nedaleko od ferrat (prezentovaný v geologické mapě GeoČR50 a dle mého názoru dobře viditelný v blízkém selském lomu, ve formě hladké rovné plochy (stěny) o délce přes 10 m a výšce cca 5 m odkaz v přípravě)...



... vzácné popraskání plochy metamorfní břidličnatosti ("foliace") je zajímavý jev podobný struktuře "čokoládová tabulka"; struktura pravděpodobně vznikla působením tahových sil; směrem doprava nahoru ubíhá "křemenné jádro vrásy", které je popraskáno zcela jinak; struktury typu "čokoládová tabulka" vznikají působením jednorázového napětí ve všech směrech, tj. tahovými silami v ploše S1, S2; (modrou barvu na obrázku způsobilo sluneční světlo a "reakce" mobilu na momentální světelné podmínky, barva není skutečná - bude opraveno)...



... extrémně zajímavý detail nesouhlasného systému rýhování ("striace") - otisk nestejnosměrně uspořádaného rýhování ve dvou elementech (slabých křemenných žilách) těsně nad sebou - důkaz pohybu, resp. paleopohybu (?), zřejmé jsou "ohlazy"); pohled je na přirozeně vypreparované tenké "žíly" křemene, směrem mírně šikmo svrchu...

 
... unikátně zachovalé čtyři "vrásy" nad sebou (pracovní název "bochníky chleba"), pravděpodobně jde o reliktní struktury (?), zatím bez jasné definice mechanizmu vzniku a relativního stáří; unikátnost spočívá v tom, že jde o vrásy s nelineární (zakřivenou) osou...



... částečně rozevřená puklina (tahová) vyznívající do ploch metamorfní břidličnatosti ("foliace") se znatelnými průhyby nad puklinou; puklina má jiný směr (je cca kolmá) na generální směr puklin ve skalním výchozu; puklina pravděpodobně vznikla synkinematicky (současně) se vznikem metamorfní břidličnatosti ("foliace") a je starší než ostatní pukliny (?)...



... čerstvý antropogenní jev - cílený zásah člověka do skály - nevyužitý vývrt pro osazení kotvy, vzniklý v roce 2024 při budování lezeckého terénu - ferrat....



... detail plochy (tahové) pukliny s patrnou "pérovitou" stavbou - "zátrhy", které indikující tahové namáhání (napjatost ve skalním masivu)...



... detail zvětrávání svorů podle ploch metamorfní břidličnatosti ("foliace") do zajímavých lamel...



... detail kapsy se znatelnou vlhkostí (i při suchém počasí) a s viditelným vyplavováním zvětralého materiálu...



... příklad běžného rozpadu skály = díky "regelačním procesům" se blok vysouvá a chystá zřítit; celý skalní výchoz je značně popraskán, pukliny se rozevírají a jednotlivé dílčí bloky se - především díky gravitaci - sunou po svahu; čelo skály je poměrně rovné a málo zvětralé; na výchozu je vidět (na skalách běžný) porost mechu a trav; obvykle vidíme silnější vrstvu půdy; zelené plochy tvoří různé typy řas (zrněnka apod.)...



... celkový pohled na rozevřené pukliny ve skále, které jí rozdělily na velké  - již relativně samostatné - bloky, které se neznatelně (ale trvale) sunou po svahu, až se jednou zcela oddělí a zřítí; takto rozevřené pukliny mají plochy realativně méně zvětralé než je například pravý blok skály; ten je někdejší jednou stranou pukliny a je viditělně značně zvětralý do formy "vysokého oblého reliéfu"...



... část skalního výchozu (mrazový srub pod torem, směrem po svahu) na kterém je viditelná odlišná eroze zatím nejasného původu (hiát  či  diskordance v protolitu ?, vyznělé pukliny ?, reliktní struktura ?); zkoumám...



... nejasné místní rýhování orientované jinak, než je "foliace" a deformace na plochách "foliace" (?); zatím nalezeno jako ojedinělý jev, který je už bohužel zničen ulomení (ošlapáním) (30. 5. 2025)...



... rovná rozevřená puklina vyznívající do ploch "metamorfní břidličnatosti" (tahová puklina)...



... vyznívající rovná puklina, častý jev na skalním výchozu; jedná se především o pukliny tahové, vzhledem k hornině velmi mladé; do jekékoliv pukliny, byť se nám zdá sevřená, zatéká voda, v zimě mrzne v led a trhá skálu...



... detail povlaků oxidů a hydroxidů železa na plochách břidličnatosti; na tomto místě byla původně silnější vrstava půdy a nálety vegetace...



...místo s extrémním nahloučením vypoceného křemene ve svoru; křemen tvoří žilky, žíly i domnělé vrásy...



... konkávní (vyduté) a jiné struktury blízko "skalního okna", pohled vzhůru;  svor má v této partii "drobový charakter" ("podobající se sedimentům")...



... velmi zajímavá část "křemenné vrásy" (vrás ?), podivně "rozválcované" žíly či křemenné polohy na sebe "naskládané" (mechanizmus vzniku ?)...



... extrémně hluboká svislá kruhová výduť ve "stropě" převisu; pod jisticím lanem je odstraněná kotva (zbytek z původní trasy před přeložením); na snímku je vidět místní rozdílnost složení svoru...



... tři nesourodé tvary v poloze "drobovitého svoru" (?)...



... "zkroucená panenka" (= pracovní název pro strukturu) - velmi pěkná struktura s viditelným zaoblením - vrása (na první pohled připomínající "vrásu cylindrickou" ?), pohled na vrchol vrásy, mírně šikomo zprava; jde pravděpodobně o komplikovanou vrásu, ve spodní části s "izoklinálním" a ve vrchní části s "angulárním" tvarem...



... detailní pohled na vrásu zleva vzhůru; nad viditelně zaoblenou vrásou je další rameno téže struktury (vpravo od kladiva)... 



... detail unikátní struktury - vypreparovaného jádra vrásy s patrným rýhováním; pravděpodobně jde o přemodelovanou křemennou žílu ve tvaru "izoklinální vrásy" v popředí více sevřené (jeví se jako špičatá - "angulární"); kladivo leží na ramenu "izoklinální" vrásy (vlastně uvnitř celé vrásové struktury) a násada směřuje ve směru její osy; horní část vrásy je ulomená a má jiný směr osy, alespoň v zadní části, kde se jeví jako více rozevřená (zatím neměřeno); mechanizmus vzniku včetně realtivního stáří je zatím velkým otazníkem, může jít například o reliktní strukturu (svory byly metamorfovány 2x, poprvé při kadomském vrásnění, kdy zřejmě vznikly (neoproterozoikum-kambrium) a pak v rámci variského vrásnění (cca devon), kdy byly přepracovány a navíc později prohřáty granitoidy smrčinského plutonu

obrázek v přípravě

... v obrázku je ručně dokreslen hypotetický tvar celé vrásy - ve spodní části "izoklinální" a ve vrchní části "angulární"...



... velmi zajímavý detail zdánlivě směrově nesouhlasného rýhování ve vrchní části vrásy a prasklina s podrceným křemenem; směrově nesouhlasné rýhování pravděpodobně vzniklo zkroucením vrásy; jemné nerozevřené praskliny mají jiný směr, než prasklina s podrceným křemenem a jsou tedy mladší; vrchní část snímku patří druhému ramenu vrásy; ve střední části je relikt "obalu vrásy"...



... pohled na levou "stěnu" toru = exogenními geologickými silami modelovaná někdejší puklina s patrným zvlněním ploch břidličnatosti a viditelným větráním do "zaoblených" tvarů...



... pohled na plochu pukliny, kde je plochá "čočka" vypoceného křemene "regelačními procesy" postupně vysouvána do plochy pukliny (z polohy v ploše metamorfní břidličnatosti) až posléze vypadne a vznikne volná škvíra (finální budoucí stav je vidět pod vysouvající se "čočkou), vyznačeno elipsou; plocha je porostlá jednobuněčnou řasou - zrněnkou; poznámka: "regelační procesy" = opakované mrznutí a rozmrzání vody v puklinách a různě otevřených/navětralých spárách; voda mrznoucí v led nabývá na objemu o cca 9 %...

KAM DÁL?

Fotodokumentace geologických jevů - zde se právě nacházíte

Jak se vybavit na vycházku

Edutainment - geologie (jednotlivé vycházky s geologickou tématikou)

Geologie

Mapy

Historie lokality "Čertovy skály"

Destrukce geomorfologických struktur

GeologieAsska.cz (přesměrování na samostatný web "www.GeologieAsska.cz")

GeoVychazky.cz (přesměrování na samostatný web "www.GeoVychazky.cz") 

Významné geomorfologické jevy a jejich lokalizace na "Čertových skalách"

Širší okolí "Čertových skal" - suk na vrchu Háj (Hainberg) aj. skalní útvary

Kdo jsem (odkaz pro mobilní aplikace)

Mapa serveru (odkaz pro mobilní aplikace)

Kontakty (odkaz pro mobilní aplikace)

Kalendář GeoVycházek (odkaz pro mobilní aplikace)

Kalendář akcí a degustací (odkaz pro mobilní aplikace)