Destrukce geomorfologických struktur
text je průběžně doplňován, máte-li nějaké své poznatky, jež zde stojí za uveřejnění, napište
... v ašských kvarcitických svorech je struktura "skalní okno" velmi vzácným geologickým - geomorfologickým jevem; jde o jev zcela ojedinělý, který jinde v ašské přírodě nenajdeme; pro zachování unikátního jevu - pro nás i pro další generace, pro přírodovědce a výzkumníky, pro zájemce o neživou přírodu, návštěvníky Ašska i "ferrat" - je nutné jej chránit; je potřeba aby do "skalního okna" nebylo zasahováno (například šlapáním apod.), jedinečnou geomorfologickou strukturu si dobře prohlédněte a lezte kolem ní velmi opatrně = vrchem...
(ZN, 05/2025)
Pojem "destrukce geomorfologického jevu"
K destrukci geomorfologických jevů (struktur) na lezeckých terénech typu "ferrata" dochází přirozeně, působením vnějších geologických sil, biotou a gravitací. Mezi vnější geologické síly (tzv. exogenní) počítáme působení vody, mrazu (zejména tzv. regelační procesy), větru a působení fyzikálně - chemických dějů. Tyto síly jsou poháněny sluneční energií + gravitací, obecně působí na zemském povrchu a tvarují ho (= jsou klíčové pro formování reliéfu a půd); z hlediska procesů viditelných na terénu zahrnují zvětrávání, erozi, transport a hromadění materiálu.
Dodatečnou "geologickou silou" antropogenního rázu je činnost lezce, který se po trasách ferrat pohybuje na předem - jisticími prvky - vymezené trase.
Při kontaktu obutí lezce s povrchem skály dochází k různé destrukci - porušování povrchu skály (podle hmotnosti lezce, použité obuvi a častosti kontaktu na stejném místě).
Lze předpokládat, že destrukce je přímo úměrná okamžitému zatížení v místě kontaktu, na jeho frekvenci (častosti - opakování na stejném místě) a "materiálu" konkrétního místa skály. Totiž, hornina tvořící skálu nemusí být v celé lezecké trase homogenní, nemusí být stejně odolná, stejného minerálního složení, ve stejném stupni přirozeného porušení povrchu (zvětralá) a shodně porušena tektonikou.
Lze tedy předběžně konstatovat, že:
- dodatečně působící síla antropogenního původu představuje zcela nové a neobvyklé zatížení povrchu skály,
- činností antropogenního rázu je působení přirozených (vnějších) geologických sil urychlováno (až 1000x),
- činností antropogenního rázu je umožněno působení přirozených (vnějších) geologických sil ve větším rozsahu (tj. do větších hloubek a místně i jinými mechanismy, než původně),
- výsledkem výše uvedeného může být viditelná destrukce geomorfologických jevů za kratší čas, než by bylo obvyklé (tj. bez antropogenního vlivu).
SLEDOVÁNÍ ZMĚN V ČASE, METODIKA
V současné době neexistuje obecná metodika hodnocení a sledování destrukce geomorfologických struktur vlivem antropogenní činnosti člověka. V rozvoji jsou metodiky hodnocení. Uvádím zde podrobnou dokumentaci probíhající destrukce na vybraných geomorfologických / geologických jevech ("skalní okno", "vrása", "trojvrása", "struktura čokoládové tabulky") v čase. Změny lze průběžně hodnotit především vizuálně - porovnáváním snímků pořizovaných v pravidelné periodě, stejnou technologii a ze stejného místa (fotogrammetrie). Poznatky o míře destrukce a její rychlosti lze vyhodnotit až za delší časové období (rok, roky?). Metodika podobného sledování mi není v čase jeho zahájení známa, za vhodné vodítko považuji "postupy a metodické pomůcky k provádění registrace VKP (ex actu)". Periodu pořizování snímků stanovuji - 1 měsíc. Za rok by tedy mělo být k dispozici 12 snímků v (relativně) pravidelných intervalech. Sněhem a ledem zakryté jevy v zimních měsících nebudou čištěny. Pro zkoumání tak zřejmě bude k dispozici více jak 6 a méně než 12 bezproblémově porovnatelných snímků za rok. V přípravě je 3D skenování struktur. A hodnocení jevů + lokality vznikající metodikou "Geomorphosites", používanou a relativně dobře propracovanou v zahraničí.
Důležitou informací bude počet návštěvníků - lezců, kteří skálu zdolávali (volně přístupný deník na místě, jednoduchá registrace ne webu, počet půjčeného lezeckého vybavení provozovatelem - pokud bude dostupné).
Poznámka k registraci - registrace na tomto webu slouží k výše uvedenému účelu, tj. ke stanovení počtu lezců, není povinná. Při registraci stačí zadat jméno, telefon, e-mail a město odkud jste. Další údaje nejsou třeba. Pokud se registrujete budete zhruba za rok seznámeni se situací na místě a výsledcích sledování.
Cílem dlouhodobého sledování je získání relevantních (a dále zpracovatelných) dat, použitelných pro hodnocení destrukce geologických/geomorfologických jevů a pro další zpracování (např. 3D modelování, statistické vyhodnocení, predikce vývoje destrukcí aj.).
Sledované (= nejvýznamnější) struktury:
A. "skalní okno"
... geomorfologická morfoskulptura "skalní okno" je po měsíci provozu ferrat nevratně poškozena ošlapáním a otlučením botami lezců (viz světlé části horniny); (foto ZN, 10. 5. 2025, stav před přeložením trasy)...
B. "vrása"
C. "tŘI (ČTYŘI?) VRÁSY NAD SEBOU"
D. "struktura čokoládové tabulky"
další text v přípravě, v současné době je dopracovávána metodika sledování a dokumentace...
KAM DÁL?
Fotodokumentace geologických jevů
Jak se vybavit na vycházku
Geologie
Mapy
Historie lokality "Čertovy skály"
Destrukce geomorfologických struktur - zde se právě nacházíte
GeologieAsska.cz (přesměrování na samostatný web "www.GeologieAsska.cz")
GeoVychazky.cz (přesměrování na samostatný web "www.GeoVychazky.cz")
Významné geomorfologické jevy a jejich lokalizace na "Čertových skalách"
Širší okolí "Čertových skal" - suk na vrchu Háj (Hainberg) aj. skalní útvary
Kdo jsem (odkaz pro mobilní aplikace)
Mapa serveru (odkaz pro mobilní aplikace)
Kontakty (odkaz pro mobilní aplikace)
Kalendář GeoVycházek (odkaz pro mobilní aplikace)
Kalendář akcí a degustací (odkaz pro mobilní aplikace)
pozn.:
metodiky hodnocení - "Geomorphosites"
"Pojem tzv. Geomorphosites poprvé uvedl Panizza (2001). S pomocí IAG (International Associtation of Geomorphologist) tedy Mezinárodní asociací geomorfologů vzniklo v roce 2001 na 5. Mezinárodní konferenci v Tokiu seskupení odborníků „Geomorphosites“. Tato skupina se zabývá rozvojem metodik hodnocení, zdůrazňuje interdisciplinaritu výzkumu (spolupráce s biology, historiky, odborníky z oblasti turismu,...), klade důraz na vzdělání (např. kurzy týkající se geomorphosites na univerzitách, atd.) a v poslední době zkoumá i integraci problematiky geomorphosites s managementem životního prostředí."
"Koncepce geomoprhosites je v součastnosti nejvíce podporována především v zemích jižní a západní Evropy. Obsahuje metodu inventarizace a identifikace a také jejich hodnocení jednotlivých geomorfologických lokalit a následnou syntézu zkoumajících dat. Všeobecně je pojem geomorphosites vymezený jako geologicky významná lokalita. Ve smyslu hodnocení se může jednat jak o celé lokality, tak o jednotlivé geologické nebo geomorfologické prvky, kterou jsou pochopeny jako hodnotné z hlediska přírodovědného, historického, kulturního apod. V širší definici můžeme vymezit geomorphosites jako typ geosite („geoplocha“, které jsou definovány jako část geosféry, která reprezentuje a má specifický význam pro pochopení historie Země). Tyto lokality jsou prostorově vymezené a můžeme je rovnou odlišit od zbytku okolí z hlediska vědeckého. Dílčí plochy můžeme odlišovat na základě různého vědeckého potenciálu – strukturální, paleontologické, hydrologické, sedimentologické a geomorfologické neboli právě geomorphosites. Tento pojem můžeme definovat dvěma způsoby, a to na základě omezující (restriktivní) definice, která nám říká, že geomorphosites jsou lokality, které vedou svou hodnotou ke znalostem o historii Země. Druhá definice za geomorphosites považuje všechny typy reliéfu, ke kterému můžeme určitou hodnotu připsat, a který zároveň nabyl určitou hodnotu díky tomu, jak byl využíván člověkem. K tomu došlo většinou po rozvoji geoturismu, kdy pouze vědecký přístup byl zjevně nedostačující a hodnocení se tak rozšířilo a stalo v určitých ohledech komplexnější.(Panniza 2001, Panizza, Reynard 2005, Peštová 215)."
(Kolčavová, 2016)