Významné geologické jevy
*SEZNAM, STRUČNÝ POPIS A LOKALIZACE*
Jedinečnost lokality "Čertovy skály Aš" spočívá v místní koncentraci desítek geologických jevů s možností je všechny opakovaně pozorovat a studovat. Jde o instruktivní místo, kde i "v geologii neškolené oko" spatří plejádu geomorfologických struktur, známek a důkazů různých geologických pochodů a jevů, minulých i současných (953 a 957).
Tím, že je celý skalní výchoz zcela odhalen, bez vegetace a přístupný ze všech stran, máme unikátní příležitost všechny jevy (953) zkoumat až do podrobností jejich detailů. Zároveň je můžeme dokumentovat (955) a pozorovat opakovaně. Lze je sledovat v čase a dokonce interpretovat jejich pravděpodobný vznik. Soustavná podrobná zkoumání mohou predikovat chování jevů (954) v budoucnosti. Zpětnou analýzou údajů z pozorování můžeme zjišťovat stav poškození jevů antropogenní činností člověka a definovat potřebnou míru a způsob jejich okamžité i budoucí ochrany.
Lokalita s velkým výskytem geologických a geomorfologických jevů tvoří unikátní "geotop" (956), lokalitu moderní geologií označovanou jako "geosites" (950) či "geomorphosites" (951). Její budoucí existence závisí na přístupu člověka jako významného antropogenního činitele nejen ve stávajícím přiměřeném využití v rámci zbytných (952) sportovních aktivit, ale i jako unikátní lokality pro geoturistiku a pro přírodovědná aj. zkoumání. Lokalita je nejvýznamnějším prvkem geodiverzity Ašska a lze ji považovat za jedinečné dědictví ašské neživé přírody, které je nutno bezpodmínečně zachovat pro současnost i budoucnost.
Níže je uvedeno několik dobře patrných geologických (strukturních a geomorfologických) jevů. Ostatní jevy jsou zachyceny a podrobně popsány na stránce "Fotodokumentace geologických jevů - Čertovy skály" a "Fotodokumentace geologických jevů - okolí Čertových skal". Pro kompletní poznání lokality a okolív v širokých souvislostech geologie Ašska a České republiky se můžete zúčastnit některé z akcí, jež se Čertových skal týkají.
... ve svorech unikátní geomorfologická struktura - "skalní okno" - o velikosti "nanoforma" nám umožňuje sledování vlivu antropogenní činnosti člověka na stabilitu a povrch struktury v průběhu času, kdy je nadměrně namáhána opakovaným zatížením (ošlapem, otěrem, rázy, tlakem); struktura se zachovala do dnešních časů vhodným umístěním - mírně ukryta pod výše položeným nevýrazným převisem; pohled zleva ukazuje i vodou formovaný "odtokový kanálek" jehož přirozeným prohlubováním dochází k oddělování spodní části struktury od skalního masivu - více viz stránka "Destrukce geomorfologických struktur"...
... geomorfologická struktura - "skalní okno" - vznikla během nejmladším geologickém období (ve čtvrtohorách) s "modelací" v poslední době ledové (-2,558 až 0 mil. let) a její vývoj trvá dodnes; odborné zdroje uvádí, že antropogenní ovlivnění takové struktury může její destrukci urychlit až 1000krát; na snímku jsou patrny i některé další konkávní (vyduté) erozní struktury na návětrné straně skály; pohled je zprava...
... geologická struktura - "vrása" - je unikátním místem pro studium ohlazových lineací, křehké deformace zámku vrásy, budináže, polyfázového druhotného křehkého porušení aj. strukturních jevů (zejména ve spojení se zajímavě deformovanou plochou ramene vrásy, podobnou struktuře "čokoládová tabulka" a okolních projevů duktilních i křehkých deformací ve skalním masivu), vrása je ojedinělá svým vznikem - kinematikou příčného střihu...
... jedinečná geologická struktura - "soubor několika necylindrických vrás nad sebou" - se na první pohled jeví jako "naskládané polštáře" či rozpláclé "bochníky chleba", unikátnost spočívá v tom, že jde o vrásy se zakřivenými osami; navíc jsou zde vidět křehká porušení s posuny a ohlazové lineace (rýhy)...
... geologická struktura - "čokoládová tabulka" - je nepravidelnou strukturou ve vnitřní ploše spodního ramene vrásy, dokumentuje nám působení (tahových) sil v jedné fázi (současným roztažením ve všech směrech, v ploše S1)...
... geomorfologický jev - "širší dovrchní výduť" - je kuželovitě se zužující zahloubený (konkávní) tvar na návětrné straně skály, dokumentující erozi horniny podle její kompetence v odolávání vůči vnějším vlivům (podobné tvary, různě hluboké a široké, se vyskytují i na jiných místech skály); v pravé části snímku jsou vidět polohy s významným nahloučením sekrečního křemene...
... geomorfologický jev - "úzká dovrchní výduť" - je kuželovitě se zužující zahloubený (konkávní) tvar na hranici návětrné a závětrné strany skály...
... geologický jev - "akreční stupně" - přírůstky křemene jako doklad posunů na kompetetních strukturách ve skalním masivu...
... geologická struktura - "duktilní přetvoření kompetentní části nehomogenního horninového prostředí s patrným přesunutím" - nám ukazuje jak se horniny chovaly při nepředstavitelných podmínkách kombinací teploty + tlaků s pravděpodobným působení fluid, v rámci regionální metamorfózy hornin při variské orogenezi, kdy se uplatňovaly různé mechanizmy vrásnění a zejména mechanizmus "příkrovových staveb" - polyfázových násunů horninových celků přes sebe... 
... strukturní geologický jev - "lineace / ohlazové rýhování" - je dobře patrné na celém spodním ramenu vrásy a dokumentuje nám její vznik kinematikou "příčného střihu", dále jsou patrny důsledky křehkých polyfázových porušení...
... strukturní geologický jev - "nesouhlasné lineace" - se projevuje jako navzájem kosé ohlazové rýhování v prvcích těsně nad sebou, dokumentují polyfázovou deformaci horninového prostředí; patrné jsou i akreční přírůstky křemene indikující pohyb a druhotné křehké porušení struktury...
... geomorfologické jevy - "erozní tvary jako výsledek procesů různého zvětrávání svorů" - nám dokumentují závislost rychlosti a míry (hloubky) eroze na návětrné straně skály, v závislosti na lokální kompetenci (odolnosti) horniny; na skále lze identifikovat polohy se značným nahloučením sekrečního ("vypoceného") křemene, polohy "proželezněné" (oxidy a hydroxidy železa) a polohy s výrazně kvarcitickým vývojem svoru...
... geologické jevy - "regelační procesy" - jsou zřejmé na některých puklinách, demostrují nám mechanizmus rozšiřování diskontinuit, vznik "kapes" i posuny celých bloků horniny; na snímku je patrné vyvětrávání sekrečního ("vypoceného") křemene a rozpad horniny podle ploch S1 (resp. podle "exfoliačních" puklin a systémů kosých puklin)...
... geomorfologická struktura - "kapsa" je zajímavým erozním jevem a dvojitý výskyt (tj. dvou stejných struktur vdle sebe) je unikátní situací; "kapsy" byly vymodelovány zatékající vodou (tekoucí svrchu po puklinách dovnitř skály - zejména při dešti a při tajícím sněhu), mrazem a gravitací; kapsy vznikly v petrograficky ("litologicky") odlišných místech horniny (koncentrace slíd) a zřejmě se na vzniku podílely další okolnosti - koncentrace mikrotrhlin, vhodný sklon metamorfní břidličnatosti a na ní kolmé pukliny a někdejší odhalení skály podél pukliny na jejíž ploše kapsy pozorujeme...
... široké "trhliny" jsou modelované vodou, mrazem a ovlivněny gravitací; skála je trhlinami rozdělena na tři části a lze předpokládat, že pravá část se velmi neznatelnou rychlostí posunuje po svahu, až se jednou oddělí a postupně (nebo naráz) zřítí; k procesu tedy významně přispívá průnik vody hluboko do skály, "regelační procesy" a všudypřítomná gravitace...
POZNÁMKY
číselné odkazy v textu - viz legenda, poznámky a odkazy