Fotodokumentace geologických jevů - okolí Čertových skal

... zahrnuje území od Aše přes vrch Háj (Hainberg) a jeho protáhlý hřbet ("Na Háji"), až po obec Podhradí a okolí (+ další místa týkající se svorů, směrem k přehradě na Bílém Halštrově, kolem Ašského potoka, SZ od Podhradí a v okolí Doubravy)...
... v základních textech pod obrázky jsou nejdůležitější informace o konkrétním jevu s ^(odkazy) na poznámky pod textem...
... v POZNÁMKÁCH po textem, jež jsou menším písmem, najdete zpřesňující, doplňující či vysvětlující údaje...
... pokud byste věděli víc, než je napsáno, ozvěte se, rád údaje doplním opravím či zpřesním :-)...
... širší okolí lokality Čertových skal je unikátní krajinou s řadou zajímavých "geosites" pro studium mnoha geologických jevů (zejména z oblasti obecné geologie, geomorfologie, strukturní geologie, petrografie) a geologické antropogeneze (tj. sledování antropogenní činnosti člověka)...



... geomorfologický jev - tvar "kapsa" je zajímavou strukturou, máme tu hned dvě vedle sebe; "kapsy" byly vymodelovány zatékající vodou (tekoucí svrchu po puklinách dovnitř skály - zejména při dešti a při tajícím sněhu), mrazem a gravitací; kapsy vznikly v petrograficky ("litologicky" ⁽¹⁾) odlišných místech horniny (koncentrace slíd ⁽²⁾) a zřejmě se na vzniku podílely další okolnosti - koncentrace mikrotrhlin, vhodný sklon metamorfní břidličnatosti a na ní kolmé pukliny a někdejší odhalení skály podél pukliny na jejíž ploše kapsy pozorujeme...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ litologie -
⁽²⁾ slídy -



... detail kapsy se znatelnou vlhkostí (i při suchém počasí) a s viditelným vyplavováním zvětralého materiálu...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ xxx



... výchoz skály ⁽³⁾ ve svahu vzniklý působením vnějších ^{(1, 4)} geologických sil - zde s pěkným přirozeným tvarovým omezením díky puklinám ⁽⁵⁾ jako projev sil vnějších i vnitřních ^{(2, 4)}; vše porostlé zrněnkou (jednobuněčnou řasou) a občas mechem; frontální plocha má směr zhruba stejný jako zlom probíhající nedaleko (viz další obrázek níže)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ vnější (exogenní) geologické síly zemský povrch rozrušují (erodují), tvarují a zarovnávají - v terénu ve výsledku zmenšují výškové rozdíly; patří mezi ně: činnost vody, mrazu, větru, působení změn teplot, gravitace a různé fyzikálně-chemické procesy rozrušující horniny a zemský povrch jako takový,
⁽²⁾ vnitřní (endogenní) geologické síly působí skrytě (globální tektonika litosférických desek a s ní související jevy - vznik zlomů) a občas se projeví krátkými "eventy", které člověk zaznamená (zemětřesení, výbuchy sopek apod.),
⁽³⁾ tzv. "mrazový srub" - geomorfologický tvar o velikosti "mezoforma" (dle Smolová, UPOL, dostupné on-line), text v přípravě "Mrazový srub je skalní stupeň vzniklý ve svahu mrazovým zvětráváním a následným odnosem. Je součástí kryoplanační terasy, kde kromě skalního výchozu (mrazového srubu) je výrazně odlišena mírně skloněná plošina (kryoplanační), často překrytá sutí. Stěny mrazových srubů jsou v závislosti na struktuře horniny (zejména puklinách a vrstevních plochách) svislé nebo téměř svislé, případně převislé. Vznik mrazových srubů souvisí s vývojem kryoplanační terasy. Byl vyvolán intenzivním mrazovým zvětráváním, jehož největší intenzita byla v chladných obdobích pleistocénních glaciálů. Významným faktorem mrazového zvětrávání je srážková nebo tavná voda, která vniká do puklin nebo mezivrstevních spár. Při přechodu do pevného skupenství se zvětšuje její objem (až o 9 %) a led působí na stěny puklin, které rozšiřuje. Dochází tak k mrazovému tříštění (kongelifrakci a gelivaci) spojenému se vznikem příkrých skalních stěn (mrazových srubů) s úpatní hranáčovou sutí." (zdroj: Lexikon tvarů reliéfu ˇCeské republiky, dostupné on-line)
⁽⁴⁾ vnější a vnitřní geologické síly jsou jako jing a jang , působí proti sobě a zároveň se doplňují :-), přesně podle "Vše co právě vzniká nebo zaniká má v sobě zároveň část budoucího Zániku i budoucího Vzniku!"; více na webu GeologieAsska.cz, stránce "Geomorfologie Ašska",
⁽⁵⁾ původně rovné zavřené (tlakové) střižné/smykové pukliny...



... zlom (plocha zlomu) v "selském lomu" ⁽³⁾ ve svorech je orientována ve směru SZ-JV ⁽¹⁾ a jeho zobrazení v geologických mapách ⁽²⁾...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ hlavní směry zlomů v Českém masivu jsou SZ-JV a SV-JZ; průběh zlomů na Ašsku (více v článku "Ašský zlom, tektonika a neotektonika"),
⁽²⁾ zobrazení selského lomu a zlomu v geologické mapě (geocr50+dmr5g) a (geocr25+dmr5g):

   

   
⁽²⁾ systém puklin pravděpodobně vzniklý po odlehčení skalního masivu (jeho relativní "vyzvednutí/exhumace", jako důsledek eroze nadloží), kdy vznikají "exfoliační pukliny" podle existujících rovinných struktur, zde tedy podle ploch metamorfní břidličnatosti; pukliny jsou svrchu skály rošiřovány působením vnějších geologických sil...
⁽³⁾ "selský lom" = obvykle příležitostná těžba kamene (apod.) menšího rozsahu, pro potřeby blízkého okolí a majitele pozemků

obrázek v přípravě

... detail zlomové plochy...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ xxx



... pohled na část zlomové plochy v lomu zahloubeném do svahu (pohled zhruba z úrovně okolního terénu)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... pohled na skalní výchoz ve svahu - mrazový srub - na plochu odpovídající směrům zlomů v širším okolí Čertových skal...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... detail zvětrávání svorů podle ploch metamorfní břidličnatosti ("foliace") do zajímavých lamel...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... příklad běžného rozpadu skály = díky "regelačním procesům" se blok vysouvá a chystá zřítit; celý skalní výchoz je značně popraskán, pukliny se rozevírají a jednotlivé dílčí bloky se - především díky gravitaci - sunou po svahu; čelo skály je poměrně rovné a málo zvětralé; na výchozu je vidět (na skalách běžný) porost mechu a trav; obvykle vidíme silnější vrstvu půdy; zelené plochy tvoří různé typy řas (zrněnka apod.)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... široké "trhliny" ⁽¹⁾ jsou modelované vodou, mrazem a ovlivněny gravitací; skála je trhlinami rozdělena na tři části a lze předpokládat, že pravá část se velmi neznatelnou rychlostí posunuje po svahu ⁽²⁾, až se jednou oddělí a postupně (nebo naráz) zřítí ⁽³⁾; k procesu tedy významně přispívá průnik vody hluboko do skály, "regelační procesy" ⁽⁴⁾ a všudypřítomná gravitace...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ obvykle je ve skále "puklina" nebo "soustava puklin", jež umožňuje - za vhodných podmínek - mechanický rozpad skály na různě velké části/bloky; svislé nebo velmi strmé pukliny jsou nejlepším místem, kudy do skalního masivu proniká dešťová voda; běžná puklina bývá většinou "uzavřená" (velmi těsná), voda a led ji dokáží postupně rozšířit v prasklinu (rozevřenou puklinu) až trhlinu (velmi rozevřenou puklinu),
⁽²⁾ tzv. ploužením, kdy pohyb  je opravdu neznatelný a může trvat tisíce a statisíce let,
⁽³⁾ krátký event - jednorázová rychlá událost,
⁽⁴⁾ v zimě se uplatňují "regelační procesy" - opakované mrznutí vody v led a jeho působení tlakovými silami...



... část skalního výchozu (mrazový srub pod torem, směrem po svahu) na kterém je viditelná odlišná eroze zatím nejasného původu (hiát  či  diskordance v protolitu?, vyznělé pukliny?, reliktní struktura?); zkoumám...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ x



... příklad eroze povrchu ⁽¹⁾ mrazového srubu (svory, návětrná strana, pohled do svahu), plocha směrově shodná se směrem zlomů v oblasti...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ povrch je erodován v celé ploše zhruba stejně (plocha jako celek je i při pokročilé erozi a hlubokém reliéfu "rovná"), místně je zvětralá do hloubky - podle složení svoru; řada prohlubní zřejmě obsahovaly sekreční křemen; v horní části obrázku je struktura (tenké pásky křemene proložené slídou) velmi podobná struktuře horniny v místě skalního okna; nejintenzivnější eroze je patrná ve směru ploch metamorfní břidličnatosti a nejhlubší podél puklin, které ji přetínají...

... detail eroze povrchu svorů s důlky ⁽¹⁾, které jsou pravděpodobně po vyvětralých krystalech granátu ⁽²⁾... (druhá "závětrná" strana stejné orientace mrazového srubu z předchozího snímku)...

POZNÁMKY
⁽¹⁾ důlky se jeví při šikmém osvětlení sluncem jako černé, že šlo o granát dovozuji z hranatých tvarů důlků, jejich četnost není na všech místech plochy stejná; granát je bežným nerostem metamorfovaných hornin "středního stupně regionální metamorfózy", kam svory náleží,
⁽²⁾ granát - nečastěji hnědý železnatý almandin (Fe₃Al₂(SiO₄)₃, jehož jméno se vztahuje k lokalitě a starověké brusírně drahokamů Alabanda v Turecku, kde tento minerál nejen těžili, ale i zpracovávali, pojmenování ustanovil roku 1546 Georgius Agricola; fyzikální vlastnosti: tvrdost 7 až 7,5, krystaly dokonale vyvinuté, hustota 4,313 g/cm³, štěpnost chybí, lom lasturnatý; optické vlastnosti: barva od tmavě fialově hnědočervené až po sytě červenou; lesk skelný, průhlednost: průhledný, průsvitný, vryp bílý; chemické vlastnosti: složení: Fe 33,66 %, Al 10,84 %, Si 16,93 %, O 38,57 %, s příměsí manganu a hořčíku; je rozpustný v HF, není radioaktivní (více o granátech)...



... detail eroze ⁽¹⁾, puklinatosti svorů ⁽²⁾ a "pseudo lavicovité odlučnosti" ⁽³⁾, jež je typická pro granity... (vrch Háj; foto ZN, červenec 2023)

POZNÁMKY
⁽¹⁾ xxx
⁽²⁾ xxx
⁽³⁾ xxx



... detail vzhledu svorů ⁽¹⁾ z JZ svahů vrhu Háj (Hainberg), z odvalů někdejšího (zatím nedatovaného) dolování ⁽²⁾; plochy "foliace", podle kterých se hornina relativně dobře štípe jsou rovné, miskovité a více či méně zvrásnělé s patrnými slídami ⁽³⁾, živcem a křemenem; hojný je granát ⁽⁴⁾; místy je svor zbarven kysličníky Fe... (vrch Háj; foto ZN, červenec 2023)

POZNÁMKY
⁽¹⁾ xxx
⁽²⁾ xxx
⁽³⁾ xxx
⁽⁴⁾ xxx

LEGENDA A POZNÁMKY, ODKAZY NA STUDIJNÍ MATERIÁLY:

"Vypocený křemen" (přesměrování do blogu na webu "GeologieAsska.cz")
"Svory" (přesměrování do blogu na webu "GeologieAsska.cz")


... historický snímek ze slavnostního otevření (vysvěcení) rozhledny 19. června 1904 (první návštěvníci se z nové Bismarckovy věže rozhlédli již na sklonku roku 1903, stavba ze žuly - z místního lomu v blízkosti "mísového kamene" na Novém Žďáru - byla zhotovena pod dozorem stavebního mistra Ernsta Hausnera za 13 měsíců, má 122 schodů a 34 metrů výšky); více o Hainbergu...



... novodobý snímek skalního výhozu (dle geomorfologické nomenklatury "suk", případně "kamýk")...


Pracovní poznámky:

IIIA-1A-3 Háj 756,8 m ZM10, 757,6 m VOJ50, nejv. bod Hájské vrchoviny, 1,5 km sv. od Aše; hrásťový suk tvaru rozsáhlé kupy na strukturně denudačním hřbetu složeném z kambricko-proterozoického chloriticko-muskovitického páskovaného, většinou kvarcitického svoru, s hladkými, středně ukloněnými svahy; na plochém vrcholovém hřbítku směru JZ-SV malé skalky; zalesněný smrkovými monokulturami a borovo-smrkovými porosty s příměsí břízy; na sv. svahu stopy starých hornických děl, na vrcholu kamenná rozhledna (1906, v. 34 m) a poblíž turistická chata, na svazích lyžařské vleky. Ba,Ci,La
(zdroj: DEMEK, J.; MACKOVČIN, P. (eds.) et al. (2006). Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. Vydání II. Brno: AOPK ČR. 582 s., 1 CD. ISBN 80-86064-99-9., dostupné on-line)


Svor je metamorfovaná hornina, která vzniká progresivní metamorfózou jílových sedimentů, regionální metamorfózou středního stupně a někdy i retrográdní metamorfózou rul (Bowes 1989). Jako svor se označují středně zrnité fylosilikátové horniny, pro které je charakteristické přednostní uspořádání okem rozeznatelných, hlavně fylosilikátových, minerálů (Konopásek 1998). Důležitý znakem je břidličnatost – hornina se štěpí podél paralelních rovin, které se vytvořily právě díky paralelnímu uspořádání minerálů (Bowes et al. 1989).
Svor můžeme přirovnat k slídnaté břidlici. Většina svorů vzniká přeměnou fylitické břidlice a následně pak fylitu. Tento přechod je dán postupným zvětšováním velikosti zrn a postupnými prográdními změnami v mineralogickém složení při rostoucím stupni metamorfózy. Při dalším zvyšování stupně metamorfózy dochází k částečnému tavení, segregaci a k růstu obsahu křemen-živcové složky v hornině, a hornina tak přechází do ruly. V určitém stádiu vývoje svorových hornin dochází k formování porfyroblastů Al-silikátů jako jsou granát, kyanit, andalusit, sillimanit a staurolit (Bowes et al. 1989).
Někdy se vývoj svoru zastaví na pomezí a nelze jednoznačně určit, zda se jedná ještě o fylit na straně jedné nebo už o rulu na straně druhé. Svory se od fylitů liší nejen
stavbou, ale i minerálním složením (hlavně povahou fylosilikátů), a lze je tedy s naprostou přesností rozlišit pouze pod mikroskopem. Rula je charakterizována střídáním tmavých a světlých pásků (mocnějších než 0,5 mm) minerálů, podobně jako je tomu u svoru, ale přednostně paralelně orientovaných minerálů je zde méně jak 50% (Bowes et al. 1989).
(zdroj: BP-CHEMIZMUS STAUROLITU SVORŮ SILEZIKA, Zuzana Nováková, 2013, dostupné on-line)

označení - svor - je používán jednak pro označení metamorfovaných ekvivalentů lutitů středních metamorfních stupňů (granát-biotitový svor), jednak k označení krystalických břidlic, které obsahují křemen a slídy a méně než 10% živců; kvarcit - konglomerát znamenající metamorfované ekvivalenty pískovců a slepenců.
(zdroj: PETROLOGIE I, dostupné on-line)

 
(zdroj: Poznávání minerálů a hornin, Metamorfované horniny, část 1., dostupné on-line)


(zdroj: Multimediální atlas hornin jako interaktivní pomůcka při výuce, Autoři: Jindřich Štelcl, Václav Vávra, Ústav geologických věd, PřF MU, Brno, dostupné on-line)

SVOR - metamorfovaná hornina - Mineralogické složení: základní minerální asociací svoru je křemen, slídy muskovit a biotit, které způsobují nápadnou foliaci (rovnoběžné lupenité uspořádání) horniny, dále chlorit, plagioklas a granát, jako akcesorické (doplňkovité) minerály vystupují apatit či rudní minerály. Geneze: Svor vzniká obecně přeměnou drobnozrnných sedimentů ve středních teplotně-tlakových podmínkách. V řetězci sedimentárních metamorfovaných hornin mu předchází břidlice a fylit, při vyšších teplotně-tlakových podmínkách dochází ke vzniku pararul. Vznik horniny: Protolitem (zdrojovou horninou) byly jílovité až jílovito-písčité horniny (jílovité břidlice a prachovce) usazené ve spodním paleozoiku. Během variských orogenních procesů (před 350 – 340 miliony let) došlo k deformacím a metamorfóze těchto sedimentů za teplot okolo 500°C a při tlaků 0,8 GPa v hloubkách okolo 25 km pod zemským povrchem.
(zdroj: Geopark - h1, dostupné on-line)

minerály svorů (odkazy na stránky velebil.net):
křemen - SiO₂ (zdroj on-line)
muskovit - "světlá slída" KAl₂(Si₃Al)O₁₀(OH, F₂) (zdroj on-line)
biotit - "tmavá slída" K(Mg, Fe₂+)₃(Si₃Al)O₁₀(OH, F)₂ (zdroj on-line)
chlorit - skupina minerálů - klinochlor, (Mg, Fe)₅Al(Si, Al)₄O₁₀(OH)₈, ripidolit, (Mg, Fe₂₊, Al)₆(Si, Al)₄O₁₀(OH)₈ a chamosit, (Fe₂₊, Mg, Fe₃₊)₅Al(Si, Al)₄O₁₀(OH, O)₈ (zdroj on-line)
sericit - jemnozrnná forma muskovitu (zdroj on-line)
živec - zejména andezín Ab_70-50An_30-50 ze skupiny plagioklasů (zdroj on-line)
granát - almandin jeden z nejběžnějších železnatých granátů s obsahem Fe kolem 34 % Fe2+3Al2(SiO4)3 (tmavě fialově hnědočervený až sytě červený, při větrání hnědých barev) (zdroj on-line)
turmalín - obecný název pro izomorfní směs několika složek, z nichž nejvýznamnější pro svory je skoryl NaFe₃Al₆(BO₃)₃Si₆O₁₈(OH, F)₄  (černý/ hnědočerný - díky vysokému obsahu železa) (zdroj on-line)
staurolit - Fe₂Al₉Si₄O₂₂(OH)₂ (zdroj on-line)
kyanit - Al₂SiO₅ (zdroj on-line)

rozšíření svorů v Ašském výběžku dle geologické mapy ČR 1 : 50 000 (číslo barvy 1434), (on-line):

  

více o svorech viz článek na webu "GeologieAšska.cz" - "Svory"

základní typy metamorfovaných hornin - .pdf, on-line

o metamorfovaných horninách obecněji - .pdf, on-line