Fotodokumentace geologických jevů - Čertovy skály

... tj. komplexu několika menších skal ("mrazových srubů"), kterému dominuje vysoká skála ("tor")...
... v základních textech pod obrázky jsou nejdůležitější informace o konkrétním jevu s ^(odkazy) na podrobnější poznámky na stránce "Legenda, poznámky a odkazy"...
... pokud byste věděli víc, než je napsáno, ozvěte se, rád údaje doplním opravím či zpřesním :-)...
... podle dosavadních znalostí je lokalita Čertových skal fenomenálním místem ("geomorphosites") pro studium řady geologických jevů (zejména z oblasti obecné geologie, geomorfologie, strukturní geologie, petrografie) a geologické antropogeneze (tj. sledování antropogenní činnosti člověka)...



... nejvyšší skálu lze z geomorfologického hlediska považovat za "tor" případně "skalní věž", jde o samostatnou - s ohledem na okolí - relativně vysokou skálu se strmými stěnami ⁽⁶⁰¹⁾, která je tvořena "svorem" - přeměněnou (metamorfovanou) horninou, místy ve vývoji "svor kvarcitický"; celý skalní výchoz je dnes velmi "heterogenní"; stejnou formu měl pravděpodobně i protolit ⁽⁶⁰²⁾, jež byl různě kompetentní ⁽⁶⁰⁵⁾ a při metamorfóze podléhal odlišným deformacím ⁽⁶⁰⁴⁾; stáří původních hornin ⁽⁶⁰³⁾ (tzv. "protolitu") je podle legendy geologické mapy (geocr50) neoproterozoikum-spodní paleozoikum ⁽⁶⁰⁰⁾...



... pohled na skalní masiv z JV - tor (vlevo) je od nižší vedlejší skály oddělen "mrazovou jizvou" ⁽⁶⁰⁶⁾ (regelace ⁽⁶⁰⁷⁾, čistá eroze?, oddálení nižší skály "sunutím / "ploužením" po svahu?....

obrázek v přípravě - konstelace skal z návětrné strany

... pohled na tor ze SZ, eroze skalního masivu ⁽⁶¹⁰⁾ je důsledkem působení vnějších geologických sil ⁽⁶⁰⁹⁾...

obrázek v přípravě - konstelace skal na lokalitě z relativně "závětrné strany"

... pohled na tor ze... - text v přípravě...

... část zříceného skalního masivu na SZ, pod torem, dnes jako samostatný skalní blok ležící na terénu ⁽⁶¹¹⁾...

obrázek v přípravě - nové antropogenní tvary vzniklé akumulací zeminy a kamenů při čistění skal

... kolem toru a vedlejší nižší skály vznikly antropogenní akumulace zeminy s kameny...



... do okolí skal bylo zasaženo "antropogenně" budováním cyklotrialové trasy ("Faust") - klopená zatáčka...



... do okolí skal bylo zasaženo "antropogenně" budováním cyklotrialové trasy ("Faust") - dlážděná část trasy...



... svor má "plošně paralelní" texturu, jež je dána okem viditelným prostorovým uspořádáním součástí horniny ⁽⁶¹⁴⁾; domnělá "vrstevnatost" se nazývá "metamorfní břidličnatostí" ⁽⁶¹³⁾ a jsou na ní obvykle koncentrované lupínky slíd (= destičkovité krystaly); úplné minerální složení horniny je dobře vidět na lomu, ideálně kolmém k břidličnatosti ⁽⁶¹²⁾; jde o křemen, slídy (světlá slída muskovit/sericit a v menší míře tmavá slída biotit), plagioklas (sodnovápenatý živec) ⁶¹⁶⁾ a nazelenalý chlorit; rezaté povlaky jsou způsobeny minerály železa (oxidy a hydroxidy Fe); vyskytnout se mohou i další minerály jako granát a turmalín ⁽⁶¹⁵⁾...



... plochy metamorfní břidličnatosti ⁽⁶¹⁹⁾, ve kterých se svor štípe a samovolně rozpadá, mají různý charakter a jsou často zvlněné ⁽⁶¹⁷⁾; rozpad v ploché kameny je predikován i dalšími oslabenými plochami, jež jsou rovné (zvrásněním postižené minimálně nebo vůbec), vykazují významnou koncentraci lupínků slídy ⁽⁶¹⁸⁾ a občas se na nich vyskytují jiné minerály ⁽⁶²⁰⁾ odpovídající střednímu stupni metamorfních podmínek za kterých svory vznikají ⁽⁶²¹⁾; velikost plochých kamenů je dána puklinami, jež jsou kolmé nebo kosé k ploše S₁ ⁽⁶¹⁹⁾...

obrázek v přípravě - muskovit narostlý v jiném směru

... na plochách lomu kosém až kolmém k metamorfní břidličnatosti se občas vyskytují lístky muskovitu, jejichž orientace může dokumentovat další fázi paleonapěťového stavu ve skalním masivu v době po vzniku horniny...



... svor je místně méně či více zvrásněn ⁽⁶²⁴⁾ v důsledku někdejších stresových ("bočních") tlaků ⁽⁶²²⁾; pěkný příklad "provrásnění" horniny (včetně žil vypoceného křemene) je pod vrcholem toru; v popředí je rozevřená puklina vyplněná zvětralinami (orientovaná zhruba ve směru os vrás, tj. skoro kolmá k tahovým puklinám ⁽⁶²⁶⁾; v levé části snímku je vidět dutina tvaru oka po vyvětralém (vypadlém) vypoceném křemenu, což je na skále častý jev, způsobený mrznoucí vodou (ledem) ⁽⁶²³⁾; na skále lze pozorovat (minimálně) dva různě orientované systémy zvrásnění (!) ⁽⁶²⁵⁾...



... detaily deformace ("provrásnění") horniny - pohled na plochu skoro kolmou na metamorfní břidličnatost ⁽⁶²⁷⁾, resp. pohled ve směru os vrás ⁽⁶²⁸⁾; viditelná plocha podlehla dlouhodobé erozi (původně skryté pod vegetací) a  je zvětralá s patrným "nízkým reliéfem" ⁽⁶²⁹⁾...



... mikro-detaily duktilní deformace ("provrásnění") horniny ⁽⁶³²⁾ - pohled ve směru os vrásek ⁽⁶³⁰⁾ na plochu přirozeně vzniklou odlomením horniny; patrný je velmi "nízký reliéf", vrásky jsou velikosti mm, tvořené střídáním zrn křemene s Fe minerály a zprohýbanými plochami S1, tvořené hlavně slídou; vše je probarveno do hněda; lesklé plošky jsou lupínky muskovitu jinak orientované (narostlé v jiných směrech) ⁽⁶³¹⁾...



... detail celkového povrchového zvětrávání svorů pod nízkou vegetací - povrch horniny je přirozeně destruován všemi vnějšími geologickými silami a zejména porosty mechů ⁽⁶³³⁾, kterým se ve vlhkém a občas vysychajícím prostředí velmi daří; mechy tvoří souvislé porosty, přispívají k rozrušování povrchu horniny a ukrývající pěkný "nízký reliéf"...

   

... detail vrásek v proželezněných křemenných polohách (vlevo - vzorek z terénu), vrásky v kompetentním materiálu slíd (vpravo - vzorek z terénu, 4x4 cm)...



... detail vrásek - otisk v poloze křemene ⁽⁶³⁴⁾, vzorek z terénu ⁽⁶³⁵⁾; foceno při umělém šikmém osvětlení...



... na plochách metamorfní břidličnatosti jsou často rezaté povlaky tvořené oxidy a hydroxidy železa (například minerálem "limonit" ⁽⁶³⁶⁾); skála byla před budováním lezeckých tras hustě pokrytá vegetací - mechorosty, lišejníky a místy mocnější vrstvou půdy s travním porostem, nálety vzrostlejších dřevin a nízkých bylin (borůvky apod.)...



... detail různě silných povlaků oxidů a hydroxidů železa na plochách metamorfní břidličnatosti...



.. detail povlaku oxidů a hydroxidů železa na plochách metamorfní břidličnatosti, slídy jsou zbarveny do "zlata"...



... dobře viditelná, oxidy a hydroxidy Fe probarvená poloha ⁽⁶³⁷⁾ v návětrné stěně skály - pohled v řezu, kose na metamorfní břidličnatost; v dolní části snímku vidíme sekreční ("vypocený") křemen... (poloha nebyla zatím očištěna a podrobněji zdokumentována, je po vrcholem skály a dosažitelná pouze z úvazku na lanové trase ferrat)...



... na "toru" je několik velmi hlubokých konkávních (vydutých) kuželovitě se zužujících prohlubní, uvnitř černě zbarvených ^{(638, 639, 640, 641)}; na snímku je dovrchní struktura menších rozměrů, nepravidelného a uvnitř eliptického tvaru...



... detail dovrchní prohlubně...



... extrémně hluboká svislá, dovrchní, na ústí téměř kruhová výduť postupně se kuželovitě zužující ⁽⁶⁴²⁾; na snímku je vidět místní rozdílnost ve složení svoru - polohy s hustě nahloučeným sekrečním křemenem (vpravo) a polohy bez křemene (vlevo)...



... detail dovrchní téměř kruhová výdutě, kuželovitě se zužující; vpravo je vidět navazující mělčí - jinak tvarovaná - prohlubeň ⁽⁶⁴³⁾ ...



... části konvexních (vypouklých) a konkávních (vydutých) struktur vzniklých erozí ⁽⁶⁴⁴⁾...



... dovrchní pohled na různé prohlubně ve "stropě převisu"...



... konkávní (vyduté) a jiné struktury blízko "skalního okna", pohled vzhůru; svor je v této partii "kvarcitického charakteru" ⁽⁶⁴⁵⁾ (drobnozrnné složení z "vrstviček" křemene a slídy) s menší odolností proti erozi...



... detail větší dovrchní "půl/konkávní" struktury, kuželovitě se zužující a ukončené malou výdutí, černě zbarvenou (zatím neznámým minerálem nebo zvětrávacím pochodem ⁽⁶⁴⁶⁾)...



... zajímavá erozní struktura vzhledu "řetízku" ⁽⁶⁴⁷⁾ pravděpodobně vzniklá vyvětráním akumulací sekrečního křemene...

obrázek v přípravě

... pohled na skupinu mělkých dovrchních výdutí (ve stropu převisu)...



... mocná partie s nahloučeným sekrečním křemenem (popraskané žilky, žíly) a pod ní různě tvarované prohlubně, důlky v řadě a trhliny ⁽⁶⁴⁸⁾...



... "skalní okno" ^{(649, 653 a 654)} je nejvzácnější, jedinou a jedinečnou geomorfologickou strukturou v ašských svorech ⁽⁶⁵⁰⁾; podobné struktury běžně vznikají v sedimentárních horninách ⁽⁶⁵¹⁾; v metamorfovaných horninách jde o raritní jev (!) = podobná struktura se jinde na Ašsku a v okolí nenachází ⁽⁶⁵²⁾; struktura se zachovala do dnešních časů vhodným umístěním - mírně ukryta pod výše položeným nevýrazným převisem; pohled zleva ukazuje i vodou formovaný "odtokový kanálek" jehož přirozeným prohlubováním dochází k oddělování spodní části struktury od skalního masivu - více viz stránka "Destrukce geomorfologických struktur" ^{(654 a 655)}; obrázek vlevo níže ukazuje pozici skalního okna v rámci skalního uskupení Čertových skal; obrázek vpravo ukazuje překonávání skalního okna před přeložením trasy (v.01)...



... geomorfologická struktura - "skalní okno" ⁽⁶⁵⁶⁾ - vznikla v nejmladším geologickém období (čtvrtohorách) s "modelací" v poslední době ledové (-2,558  až 0 mil. let) a její vývoj trvá dodnes; odborné zdroje uvádí, že antropogenní ovlivnění takové struktury může její destrukci urychlit až 1000krát; na snímku (pravá návětrná část skály) jsou patrny i některé další konkávní (vyduté) erozní struktury různých tvarů...; obrázek vlevo - i po přeložení trasy (v.01) výše (nad převis) je do struktury skalního okna šlapáno (!); prostřední obrázek - doporučený způsob překonání struktury skalního okna zkušeným lezcem; obrázek vpravo - frontální pohled na skalní okno...



... "historické foto" - neporušené "skalní okno"... (foto ZN, 2019)



... k destrukci skalního výchozu (tzv. "mrazového srubu") dochází podle paralelního systému (tlakovvých/střižných) puklin; plochy puklin jsou relativně rovné a dokud nedojde k destrukci skály, jsou většinou tzv. "sevřené"; díky puklinám a úklonu "metamorfní břidličnatosti" ("foliace") zatéká voda hluboko do skály a narušuje jí; podstatnou destrukční silou, patřící do vnějších (exogenních) geologických sil, jsou tzv. "regelační procesy", což je opakované mrznutí a rozmrzání vody v puklinách, v různě otevřených/navětralých spárách apod...



... "historické foto" - paralelní systém puklin (ještě s vegetací a bez lanové trasy)...



... přirozeně vzniklý geomorfologický tvar - "skalní převis" (= odpočinkové místo pro líného tlustého čerta - dle legendy ⁽⁶⁵⁷⁾ (místo by se hodilo mírně upravit, například prohloubit, vyložit plochými kameny a vybudovat k němu (od lavičky) pěknou kamenou cestičku :-); převis je stabilní, staticky bezpečný a může sloužit ke hrám dětí i jako nouzový přístřešek při dešti (pokud se tedy v něm zrovna nelebedí čert)...



... geomorfologický jev - tvar "kapsa" je zajímavou strukturou, máme tu hned dvě vedle sebe; "kapsy" byly vymodelovány zatékající vodou (tekoucí svrchu po puklinách dovnitř skály - zejména při dešti a při tajícím sněhu), mrazem a gravitací; kapsy vznikly v petrograficky ("litologicky" ⁽²⁰⁰⁾) odlišných místech horniny (koncentrace slíd ⁽²⁰¹⁾) a zřejmě se na vzniku podílely další okolnosti - koncentrace mikrotrhlin, vhodný sklon metamorfní břidličnatosti a na ní kolmé pukliny a někdejší odhalení skály podél pukliny na jejíž ploše kapsy pozorujeme...



... detail kapsy se znatelnou vlhkostí (i při suchém počasí) a s viditelným vyplavováním zvětralého materiálu...



... výchoz skály ⁽⁶⁶⁰⁾ ve svahu vzniklý působením vnějších ^{(658 a 661)} geologických sil - zde s pěkným přirozeným tvarovým omezením díky puklinám ⁽⁶⁶²⁾ jako projev sil vnějších i vnitřních ^{(659 a 661)}; vše porostlé zrněnkou (jednobuněčnou řasou) a občas mechem; frontální plocha má směr zhruba stejný jako zlom probíhající nedaleko (viz další obrázek níže)...



... extrémně zajímavý detail nesouhlasného systému rýhování ⁽⁶⁶³⁾ na několika elementech (slabých křemenných žilách) těsně nad sebou, jež mohou indikovat polyfázový vznik struktury; jsou zde vidět i akreční přírůstky a zhojené trhliny; pohled směrem mírně šikmo svrchu ⁽⁶⁶⁴⁾...



... zřetelně viditelné "akreční přírůstky křemene" ⁽⁶⁶⁵⁾ v ploše křehkého porušení (zlomu) s patrným rýhováním indikujícím relativní směr pohybu; jde o vzorek nalezený na terénu a nelze tedy na něm nic měřit...

... zřetelně viditelné " rýhování a akreční přírůstky křemene" ⁽⁶⁶⁶⁾ na křemenných polohách...

 
... jedinečná geologická struktura - "soubor několika necylindrických ^{(669 a 670)} vrás nad sebou" - se na první pohled jeví jako "naskládané polštáře" či "bochníky chleba", unikátnost spočívá v tom, že jde o vrásy se zakřivenými osami ⁽⁶⁶⁷⁾; navíc jsou zde vidět křehká porušení s posuny ⁽⁶⁶⁸⁾ a ohlazové lineace (rýhy)...



... částečně rozevřené pukliny (tahové) vyznívající do ploch metamorfní břidličnatosti, u pravé pukliny se s mírnou flexurou (ohybem) nad puklinou i pod puklinou...



... čerstvý ⁽⁶⁷¹⁾ antropogenní jev - cílený zásah člověka do skály - nevyužitý vývrt pro osazení kotvy, vzniklý v roce 2024 při budování lezeckého terénu - ferrat...



... detail plochy kulisovité pukliny s patrnou "pérovitou" stavbou ("zátrhy" indikující tahové namáhání (napjatost ve skalním masivu)...



... detail zvětrávání svorů podle ploch metamorfní břidličnatosti ("foliace") do zajímavých lamel...



... příklad běžného rozpadu skály = díky "regelačním procesům" se blok vysouvá a chystá zřítit; celý skalní výchoz je značně popraskán, pukliny se rozevírají a jednotlivé dílčí bloky se - především díky gravitaci - sunou po svahu; čelo skály je poměrně rovné a málo zvětralé; na výchozu je vidět (na skalách běžný) porost mechu a trav; obvykle vidíme silnější vrstvu půdy; zelené plochy tvoří různé typy řas (zrněnka apod.)...



... široké "trhliny" ⁽⁶⁷²⁾ jsou modelované vodou, mrazem a ovlivněny gravitací; skála je trhlinami rozdělena na tři části a lze předpokládat, že pravá část se velmi neznatelnou rychlostí posunuje po svahu ⁽⁶⁷³⁾, až se jednou oddělí a postupně (nebo naráz) zřítí ⁽⁶⁷⁴⁾; k procesu tedy významně přispívá průnik vody hluboko do skály, "regelační procesy" ⁽⁶⁷⁵⁾ a všudypřítomná gravitace...



... část skalního výchozu (mrazový srub pod torem, směrem po svahu) na kterém je viditelná odlišná eroze zatím nejasného původu (hiát  či  diskordance v protolitu?, vyznělé pukliny?, reliktní struktura?); zkoumám...



... viditelné deformace v plochách foliace -  jev, který je už bohužel zničen ulomením (ošlapáním) (30. 5. 2025)...



... rovná rozevřená puklina vyznívající do ploch "metamorfní břidličnatosti" (tahová puklina)...



... vyznívající rovná puklina, častý jev na skalním výchozu; jedná se především o pukliny tahové, vzhledem k hornině velmi mladé; do jekékoliv pukliny, byť se nám zdá sevřená, zatéká voda, v zimě mrzne v led a trhá skálu...



...místo s extrémním nahloučením vypoceného křemene ve svoru; křemen tvoří žilky, žíly i domnělé vrásy...



... velmi zajímavá struktura (část vrásy, vrás ?), podivně "rozválcované" žíly či křemenné polohy na sebe "naskládané" (mechanizmus vzniku ?); struktura prezentující "duktilní přetvoření kompetentní části nehomogenního horninového prostředí" při variské orogenezi / regionální metamorfóze...

POZNÁMKA
nový text:
geologická struktura - "duktilní přetvoření kompetentní části nehomogenního horninového prostředí s patrným přesunutím" - nám ukazuje jak se horniny chovaly při nepředstavitelných podmínkách kombinací teploty + tlaku s pravděpodobným působení fluid, v rámci regionální metamorfózy hornin při variské orogenezi, kdy se uplatňovaly různé mechanizmy vrásnění a zejména mechanizmus "příkrovových staveb" - polyfázových násunů horninových celků přes sebe... 



... na kolmé stěně skály (na návětrné straně) jsou čtyři zajímavé tvary kompetentní horniny (víc odolávající erozi) v poloze méně odolného "kvarcitického svoru"...



... celkový pohled na vrásovou strukturu ⁽⁶⁷⁶⁾ (svrchu), kde vrása (vpravo) přechází do struktury "čokoládová tabulka" (vlevo)...



... zajímavá deformace plochy metamorfní břidličnatosti - jev podobný struktuře "čokoládová tabulka" ⁽⁶⁷⁷⁾; na snímku je vidět i několik generací křehkého porušení celé struktury ⁽⁶⁷⁸⁾; směrem doprava nahoru ubíhá "křemenné jádro vrásy", které je popraskáno podobně jako deformovaná plocha ale i jinak; (modrou barvu obrázku způsobilo sluneční světlo a "reakce" mobilu na momentální světelné podmínky, barva není skutečná - bude opraveno)...



... vrása (cca frontální pohled) s pracovní definicí (11/2025): "asymetrická vrásová struktura vzniklá příčným střihem, později deformovaná "budináží" ⁽⁶⁷⁹⁾ a postižená polyfázovým křehkým porušením"...



... detailní pohled na vrásu zleva vzhůru; nad viditelně zaoblenou částí vrásy je torzo dalšího ramena téže struktury ("poloha křemene" za kladivem, viditelná hlavně směrem vpravo); vrásu jako celek lze interpretovat jako "asymetrickou", "budinovanou" (kinematika zkrácení a natažení ^{(680 a 681)}) a zároveň ovlivněnou i příčným střihem (zda najednou nebo postupně a v jakém sledu je zatím k diskuzi); osobně se domnívám, že jde o vrásu vzniklou tzv. příčným střihem (tomu odpovídá rýhování na povrchu ploch ramen vrásy) a posléze deformovanou roztažením (viz modrý útvar v Grafu S1S2), do podoby "příčně budinované struktury", v konečné fázi polyfázově křehce porušené ⁽⁶⁸²⁾...



... pohled na unikátní strukturu ⁽⁶⁸⁶⁾ vrásy ve směru její osy (= směr násady kladiva), s patrným rýhováním ("ohlazovou lineací"); pravděpodobně jde o přemodelovanou křemennou žílu ⁽⁶⁸⁶⁾ ve tvaru blížící se "izoklinální vráse" (v rámci širší - dnes na výchozu nezachované - vrásové struktury) ⁽⁶⁸³⁾; vrása je v popředí snímku více sevřená (jeví se jako špičatá - "angulární"); kladivo leží na ramenu vrásy (tj. vlastně "uvnitř" celé vrásové struktury a násada směřuje ve směru její osy); horní část vrásy (v "zámku") je křehce porušená ⁽⁶⁸⁴⁾; vrása má v části kde leží kladivo jiný směr osy než v části dále, kde je patrná "struktura čokoládové tabulky"; vrása se v části za kladivem jeví jako více rozevřená (zatím neměřeno); mechanizmus vzniku - v kontextu - okolí je zatím nejasný; osobně se domnívám, že jde o vrásu vzniklou tzv. příčným střihem ⁽⁶⁸⁶⁾ (nikoliv jen podélným ohybem), čemuž odpovídá rýhování na povrchu ploch ramen vrásy (= "ohlazová lineace" je paralélní se směrem střihu (stříhání) a rýhování je kose protažené (v horní části vrásy až paralélní) k orientaci vrásové osy) ⁽⁶⁸⁵⁾ a posléze deformovanou roztažením se vznikem konečné formy - "příčně budinované vrásy"...

obrázek v přípravě

... v obrázku je ručně dokreslen hypotetický tvar celé vrásy - ve spodní části "izoklinální" a ve vrchní části "angulární" ⁽⁶⁸⁷⁾...



... velmi zajímavé "podélné" a "zkroucené" ⁽⁶⁸⁹⁾ rýhování ⁽⁶⁸⁸⁾ s trhlinami vyplněnými podrceným křemenem a nejmladším systémem prasklin ⁽⁶⁹⁰⁾; rýhování se blíží směru osy vrásy  = vrása vznikla příčným střihem nebo podobným kinematickým mechanizmem; vrchní část snímku patří druhému ramenu vrásy (foceno po dešti)...



... rýhování, trhliny a praskliny ve vrchní části vrásy vzniklé příčným střihem ⁽⁶⁹¹⁾...

... průhyb ⁽⁶⁹²⁾ jako propagace trhliny ve více kompetentním ⁽⁶⁹³⁾ materiálu (k přetržení) v materiálu nekompetentním (plastickém); průhyb je vyznačen...



... pohled na levou ("závětrnou") část skály, která je omezna puklinou orientovanou v generelním směru zlomů na Ašsku (JV-SSZ, resp. JJV-SSZ) ⁽²⁰⁸⁾; z pohledu kolmém na puklinu (tj. zleva) i ve frontálním pohledu je zřejmý "horizontální systém" porušení skály ⁽²¹⁰⁾ (ve směru ploch metamorfní břidličnatosti)...



... pohled na levou plochu pukliny ⁽⁶⁹⁴⁾, kde je plochá "čočka" sekrečního křemene "regelačními procesy" ^{(606 a 607)} postupně vysouvána do volného prostoru (z polohy v ploše metamorfní břidličnatosti do plochy pukliny) až posléze vypadne a vznikne volná škvíra, podobně jako je vidět pod vysouvající se "čočkou"; plocha pukliny je porostlá jednobuněčnou řasou - zrněnkou...



... mělká prohlubeň s vodou, kde za staticíce let vznikne zahloubený tvar "skalní mísa"...



... detail dutin v křemenných polohách (šířka 1 cm, velikost krystalů křišťálů cca 2,5-3 mm), vzorek nalezený na terénu...